Venkovské předzahrádky
Předzahrádka podtrhává vzhled domu, obohacuje veřejný prostor a také ledacos vypovídá o majiteli, kterého reprezentuje. Když však projedete českým venkovem, vidíte, že skutečnost je poněkud jiná. Přitom by stačilo změnit jen málo.
Upravená předzahrádka potěší oko majitele i kolemjdoucích
Nechte strom růst
Velkou trávníkovou plochu před domem často zabírají jehličnany, zejména smrky, borovice, túje. Ale předzahrádka nemá být lesem! Sem patří stromy s odhaleným kmenem a kulovitou či deštníkovitou korunou, pod níž se vejde lavička a záhony pro květiny.
Také samotný plot můžete pěkně nazdobit
Dříve v předzahrádkách rostly buď ovocné stromy – hrušeň, slivoň, višeň, jabloň, nebo menší dřeviny okrasné květem či plody, které strom nahrazovaly – střemcha, šeřík, zlatý déšť, pustoryl, jeřáb, muchovník, hloh. Když tu bylo opravdu dost místa, naši předkové neváhali vysadit strom s velkou korunou – lípu, jírovec, břízu či nějaký ovocný vysokokmen. Takový strom vytvářel na svém stanovišti příjemné mikroklima a chránil dům před blesky. Dnes se kvůli malé údržbě volí různé druhy jehličnanů, které však obsadí velkou plochu u země, znemožní tím vysázení dalších okrasných rostlin a nejsou ani pěkným doplňkem tradičních venkovských domů se sedlovou střechou. Navíc nabízejí stále stejný, poněkud fádní pohled. Přitom pozorovat proměny listnáče v průběhu roku je tak zajímavé!
Pěknou ozdobou předzahrádky jsou kvetoucí keře
Předzahrádka má vonět květy
Malou zahrádku tvoří jen záhony s květinami. Obvyklejší je středová trávníková plocha po okrajích doplněná záhony s tradičními druhy květin a bylinek. Ty, které pěstovaly naše babičky, byly většinou nenáročné, musely především vydržet zdejší klimatické podmínky s občasnými tuhými mrazy. Některé z bylin se daly využít i v kuchyni či domácí výrobě mastí, tinktur a dalších léčivých přípravků. V záhonech stále něco kvetlo, od jara až do mrazů: sněženky, krokusy, narcisky, tulipány, řebčík, srdcovky, pivoňky, lilie, zvonky, hvozdíky, karafiáty, šalvěj, nevěstin závoj, řimbaba, lupina, kopretiny, kohoutek, astry, divizny, slunečnice, topolovky, plamenky, jiřinky, večernice… Nikdy nesměly chybět vonné růže stolístky, měsíček, máta, dobromysl, ale třeba i rebarbora, špargl nebo křen. U plotu pak bylo místo na pár keříků rybízu a angreštu.
Na jaře to u plotu sluší cibulovinám, například tulipánům
Jmenované rostliny můžeme v současnosti doplnit ještě dalšími osvědčenými trvalkami, které také v podstatě nevyžadují žádnou údržbu, a přitom jsou velmi zdobné: kakosty, denivky, bohyšky, rudbekie, levandule, náprstníky, stračky, devaterník, perovskie, svatolíny a samozřejmě novodobé druhy růží. Výběr zohledníme podle stanoviště, intenzity oslunění i podle typu zeminy.
Kvést to může nejen za plotem, ale i před ním
Jaký plot zvolit?
Také se vám stává, že vidíte pěkně osázenou a udržovanou zahrádku, kterou však hyzdí plot? Nejčastěji je vidět plot z výrazně natřených kovových dílců na betonové podezdívce. Přitom oplocení z obyčejných planěk, které drží kamenné či zděné sloupky s kamennou korunou, je nejmalebnější. A plaňky se dají dozdobit keramickými hrnky, které na ně nasadíme dnem vzhůru. Inu, dříve se tak na slunci sušilo umyté nádobí…
A co živé ploty? Mají místo v předzahrádce? Kde je potřeba víceméně zakrýt pohledově slabší místa, jako je stanoviště pro popelnici, parkovací stání, elektrická rozvodná skříň a podobně, tam najdou tvarované živé ploty uplatnění. Ale ani pak by takový plot lemující předzahrádku neměl bránit v pohledu na okrasnou část s květinami a do oken domu. Zatímco dnes jsou v oblibě vysoké ploty z tújí, před venkovskou chalupou je lepší vysadit několik zjara pěkně kvetoucích keřů. K tradičním dřevinám patří například šeřík, pustoryl, kalina, bobkovišeň, dřišťál. Podle potřeby je můžeme podrobovat řezu, aby se příliš nerozrůstaly.
Hodí se sem typické venkovské květiny
