Venkovní krby a pícky

Na opékání buřtů nad ohněm nebo grilování masa na přenosném grilu není nic špatného. Ale když už jednou máte dvůr, proč si tam rovnou nepostavit venkovní krb, pec nebo hned kompletní „kuchyňský kout“ s ohništěm, grilem a pecí?

Příprava jídla v takovém prostředí má nenapodobitelnou atmosféru a posezení u krbu je vyzkoušenou a dobře fungující „relaxační technikou“. Nejjednodušší cestou k pořízení venkovního krbu je pořídit si hotový výrobek. Základní těleso krbu tvoří zpravidla betonový odlitek, doplněný o různé příměsi tak, aby vytvářel nejrůznější typy dekorativních struktur. Takový krb může mít stříšku z nerezového nebo měděného plechu a římsa, tvořící zároveň pracovní plochu, může být například z leštěné žuly. Výrobky se dodávají jako stavebnice, komplet obvykle váží kolem pěti set kilogramů a sestavení je možné zvládnout svépomocí. Hotové zahradní krby se prodávají za ceny od pěti tisíc, k dostání jsou i rohové sestavy včetně mnoha doplňků. Výhody jsou zřejmé: necháte si přivézt stavebnici krbu, za dvě hodiny ji sestavíte a můžete topit, vařit, grilovat a užívat si atmosféry plamene. Nevýhody? Je to poměrně drahé, pokud máte k dispozici domácí zdroje včetně kamenů či starého litinového roštu, postavíte venkovní ohniště mnohem levněji. A bude to originál, dobře souznící s exteriérem vašeho dvora. Což může být u hotových, někdy až příliš technicky dokonalých výrobků problém.

 

Z domácích zdrojů

Další možností je nechat si venkovní krb vyprojektovat a postavit na zakázku. Zabývá se tím řada firem, a pokud zvolíte tuto cestu, můžete získat originální ohniště, které bude „ušité“ na míru vašemu dvoru. Krbaři pak mohou při stavbě využít i vaše vlastní zdroje materiálu, což může snížit náklady.

Pro každého kutila je pak výzvou stavba venkovního krbu svépomocí. Je třeba říct, že na rozdíl od krbu v interiéru nejde o tak náročnou stavbu a s využitím návodů v odborné literatuře či na internetu se to dá zvládnout. Můžete pracovat s kameny, cihlami, kombinací obojího, kreativně se dá využít i starý trám či kamnářské kachle.

Kouzlo venkovní pece

Vedle venkovních grilů či krbů je zajímavou možností k obohacení kuchyňského potenciálu dvora také venkovní pec. Venkovní pece z hlíny nebo pálených cihel mají tisíciletou tradici v Itálii, Řecku, ale také v Africe i na jiných místech světa. Proč se tedy nenechat inspirovat něčím, co funguje mnohem déle než všechny grily, sporáky či trouby. Jídlo, připravené v takové peci, má originální chuť. A atmosféra, provázející jeho přípravu, je nezaměnitelná.

Zahradní pec je možné koupit jako stavebnici z šamotových tvarovek například od firmy Woodfire. Můžete si ji však také postavit svépomocí a pizza, kuře či zapečené brambory budou z takové pece chutnat o to lépe.

Pec se staví na podstavec. Sokl může být z cihel, kamenů, případně omítnutých tvarovek. Jádro pece je pak možné postavit například z šamotových cihel, ale skutečně autentická hliněná pec předpokládá vytvoření jádra z hlíny, která se nanáší na formu, vymodelovanou ze směsi mokrého písku a hlíny. I v tomto případě je vhodné vyzdít vstup do pece z cihel. Vstupní otvor se zdí na formu, vyřezanou ze dřeva.

Po vyschnutí vnitřní stěny (obvykle na to postačí den) se písek vybere. Aby to šlo snadněji, doporučují zkušení stavitelé pecí pokrýt pískovou formu namočenými novinami.

 

Zdobení s fantazií

Po vybudování vstupního otvoru z cihel se pak celá konstrukce izoluje dalšími vrstvami hliněného materiálu. Tradiční stavební hmotou je v tomto případě takzvaný cob – směs jílu, slámy a písku, která se po namočení zpracovává na tvárnou hmotu bez hrudek. Stavebníci, kteří pracují s hlínou, často používají k mísení staré pekárenské roboty, je ovšem rovněž možné vypracovat směs na plachtě bosými chodidly. Do směsi se pak postupně přidává sláma, až získáme hmotu, jejíž konzistence se podobá tuhé plastelíně.

Komín lze vytvořit nejrůznějšími způsoby, a pokud hodláme zůstat u hlíny, tvaruje se obvykle z hliněných „hadů,“ postupně namotávaných například na provizorní formu z kartonu.

Při zdobení vnějšího pláště pece se pak fantazii meze nekladou. Sluší jí mozaika ze střepů, případně kované dekorační prvky. Pec je ovšem nutné nechat před první roztopením dostatečně proschnout, aby nepraskala.

 


Text: gur; foto: Shutterstock a archiv

Další články

Begonie do truhlíku, záhonu i na terasu

Begonie do truhlíku, záhonu i na terasu

Můžete si s nimi vyzdobit květinové záhony na zahradě, terasu či balkon zkrášlí begonie v truhlících a doma v bytě vás potěší krásné květy pokojovek. Podívejte se, z jakých druhů můžete vybírat.

Celý článek

Řezbářka a loutkářka Hanka Čížková: Loutky na nitích mám nejraději

Řezbářka a loutkářka Hanka Čížková: Loutky na nitích mám nejraději

Hrát loutkové divadlo začala Hanka Čížková už v osmi letech. Ještě více ji ale o několik let později zaujalo vyřezávání loutek ze dřeva. Jako řezbářka a loutkářka pak pracovala v plzeňském Divadle ALFA nebo v Loutkovém filmu ve Studiu Jiřího Trnky v Praze. Před lety založila vlastní autorské divadlo Divadýlko HáČek. Loutky ji tak provázejí po celý profesní život.

Celý článek