Stará sklářská chalupa získala po proměně zcela novou tvář

Citlivá rekonstrukce dokázala navrátit zanedbanému domku v Jizerských horách tradiční tvář. Zatímco do té doby byl domovem několika generací místních sklářů, nyní je zázemím pro odpočinek.

Domek v údolí horské říčky Bílá Desná stojí na svém místě už od roku 1876. Jeho minulost spojenou s rodem sklářů vzal čas. Dnes slouží majitelům a jejich hostům hlavně k odpočinku a jako základna pro objevování krás Jizerských hor. Těch se v okolí nabízí během celého roku víc než dost pro turisty, cyklisty i běžkaře.

Proměna ošklivého káčátka

Kvůli nepovedeným úpravám z minulých desetiletí působila chalupa smutně a zvenčí na ní nezbylo nic, co by dokázalo zaujmout milovníka místní architektury. Matěj, současný majitel, ale kladl důraz na úplně jiná kritéria než na vzhled. Klidná lokalita horského městečka, blízkost běžeckých tras Jizerské magistrály a mnoho možností pro výlety do přírody byly přednosti, které o koupi nakonec rozhodly. A i když chalupu vybíral primárně pro sebe a svou rodinu, v současnosti ji také pronajímá.

Foto: se souhlasem Vladimíra Hájka

Zůstaly jen zdi a krov

„Když jsme dům koncem roku 2019 koupili, byla to totální ruina, vzpomíná Matěj. Potřeba celkové rekonstrukce byla zřejmá. Stejně tak měl ale jasno v tom, že chce, aby dům vypadal jako tradiční chalupa typická pro tento kraj, a pokusí se zachránit a zrenovovat maximum dochovaných stavebních prvků.

Kromě obvodových zdí zůstala nezměněná i vnitřní dispozice a z větší části bylo možné zachovat i krov. Všechno ostatní ale muselo alespoň na čas pryč, hodnotné prvky se sem však po renovaci vrátily.

„Vrhli jsme se do toho po hlavě. Rekonstrukce trvala asi tři čtvrtě roku, další spoustu času pak ale zabralo ještě vybavování, renovování a různé dodělávky,“ vzpomíná Matěj a přiznává, že bez pomoci rodiny by všechno bylo o dost složitější a zdlouhavější. Třeba opravu krovu zvládl s pomocí svého táty. „Bylo potřeba vyměnit několik trámů, ale tesaři mají nasmlouvanou práci na rok dopředu a nikoho bych tak rychle nesehnal,“ vypráví majitel.

Foto: se souhlasem Vladimíra Hájka

Tradiční uspořádání

Ani po kompletní rekonstrukci se dispozice domu nezměnila. Z venku se do chalupy vstupuje červenými dveřmi. Ze síně můžeme pokračovat vlevo do prostorné sednice, dveřmi vpravo do ložnice nebo nahoru po schodech. Na druhé straně chodby proti hlavnímu vchodu je zádveří se vstupem do koupelny či na zahradu. Schodiště uprostřed nás zavede do podkroví, kde se nachází ještě tři útulné ložnice a koupelna.

Pohodlí především

Majitel se při rekonstrukci snažil v chalupě vytvořit co nejkomfortnější prostředí a zároveň zachovat genia loci. Důležitou úlohu zde sehrály poctivé materiály, nejvíce pak asi dřevo a pálené cihly či půdovky. Obojího je v interiéru právě tak akorát, aby působil útulným dojmem staré chalupy, ale zároveň si zachoval i moderní lehkost.

Foto: se souhlasem Vladimíra Hájka

Přízemí a sednice

Základ všech místností v přízemí tvoří dřevěný strop v přírodním odstínu a staré půdovky, jejichž použití na tak velké ploše však přineslo drobné komplikace. „Představte si, jak těžké je sehnat po bazarech dva a půl tisíce půdovek, aby měly přibližně stejné rozměry. Jen je sem všechny navozit, očistit, protože byly černé, a napustit je byla pěkná dřina,“ líčí Matěj.

Kromě vyhřívané podlahy se o útulné teplo v chalupě stará také kachlový sporák. „Je původní, jen jsme ho sem přesunuli z vedlejší místnosti, kde je teď ložnice. Kamnář, který ho rozebíral, říkal, že je starý 110 let a pochází z Českých Budějovic,“ komentuje Matěj. Naopak televizi bychom tu ale hledali marně. „K čemu by tu byla. Máme krásnou chalupu v krásném prostředí, umělou zábavu nepotřebujeme.“

Foto: se souhlasem Vladimíra Hájka

Pod střechou

Po schodech ze síně vystoupáme do podkroví, kde najdeme další tři ložnice. Celý prostor propojují dubové podlahy a díky zařízení se jedna místnost druhé hodně podobají. Bílý záklop zešikmeného stropu, světlé odstíny dřeva a pastelové barvy působí vzdušně. Přiznané trámy jsou pak zajímavým estetickým prvkem, stejně jako část lícového cihelného zdiva s malým kulatým okénkem. Barevný akcent vnáší do prostoru čalouněná retro křesílka a světle zelený nátěr nábytku z masivního dřeva, který na míru zhotovil truhlář. Stylové litinové radiátory naznačují, že se při úpravách hledělo na každý detail.

Pečlivost se vyplatí

Renovace nábytku a dveří se Matěj ujal sám. „Nevěděl jsem, komu bych to zadal. Stejně bych to musel kontrolovat a asi bych se nedoplatil,“ vzpomíná majitel, jak postupně obrousil a natřel všechna futra, dveřní křídla i pár kusů původního nábytku. Zařízení však bylo třeba doplnit. Před tuctovým nábytkem z velkovýroby však dostaly přednost originály z dílny místního truhláře.

Foto: se souhlasem Vladimíra Hájka

Na první pohled

Takřka zázračná proměna se odehrála i zvenčí a výraz chalupy se tím proměnil k nepoznání. Nevhodná jednodílná okna nahradila tradiční dvoukřídlá. Původní žulové parapety tvoří kontrast k hladké štukové omítce ve světle béžovém odstínu, kterou nyní zdobí bílé profilované šambrány a lizény. Na dříve neudržovaný pozemek přibyly rododendrony a do prostoru za chalupou posezení s ohništěm.

Nová sauna

Majitelé se neustále snaží chalupu i její okolí zvelebovat. Nově tak na zahradě u lesa vyrostla houpačka z masivních trámů a saunový domek s proskleným výhledem do okolí. Interiér sauny, stejně jako chalupa, kombinuje staré materiály s moderními technologiemi jako je třeba zabudovaný bezdrátový reproduktor.