Sezóna na startu: Připravte půdu, záhony a naplánujte, co zasít

Už se nemůžete dočkat, až se pustíte do prvních výsevů? Zatím máte ještě chvíli času, a tak si přečtěte, co vše je dobré před startem sezóny zvládnout a naplánovat.

Kdy začít sít

Obvykle je to v březnu, avšak více než na kalendáři záleží na počasí a půdě. Aby semena v půdě nabobtnala a vyklíčila, potřebují nejen vodu, ale i vzduch. Pokud je zem ještě příliš vlhká, druhá podmínka chybí a tento proces nezačne. Rychlost vysychání odpovídá nejen počasí, ale hlavně typu půdy. Je proto dobré si zjistit, jakou půdu na zahradě máte. Nejrychleji získá potřebnou drobovitou strukturu ta lehká, nejdéle to trvá těžké hlinité, neboť váže velké množství vody a zůstává proto dlouho chladná. Místa položená více na slunci vysychají rychleji a pěstovat na nich můžete začít dříve.

Příprava půdy

Na malých zahrádkách zpravidla stačí před sezónou záhony jen srovnat nebo zkypřit kraje rycími vidlemi. Půda po košťálovinách, pozdních bramborách, kořenové zelenině a rajčatech bývá hluboce prokořeněná. Pro přípravu tak stačí motyka nebo trojhrotý drápek. Rýt musejí jen ti, kdy zapravují do půdy zelené či organické hnojení nebo zakládají nové záhony.

Foto: Shutterstock

Základem je plánování

Všichni by však měli mít připravený plán, co kde budou pěstovat. Hlavně majitelé malých zahrad, protože věnovat místo domácí mrkvi nebo cibuli, které jsou za dobrou cenu k dostání v obchodech po celý rok, a to i v bio kvalitě, je zbytečné. Pozor také na to, abyste nenaseli na všechny záhony začátkem sezóny karotku, petržel, pastiňák a ředkvičky, v květnu nezjistili, že vám chybí prostor pro plodovou zeleninu, zimní pór či obří kedlubny, které se vysazují později. Respektujte také rozdělení na jednotlivé trati, tedy podle toho, kdy jste do záhonu zarývali hnůj či jiné organické hnojivo. Jestliže jste půdu vylepšovali na podzim nebo časně zjara, na takové místo zasejte nebo zasaďte plodiny první trati, mezi něž se řadí plodová zelenina, brambory a košťáloviny. Příští sezónu zde vzniknou dobré podmínky pro druhy řadící se do druhé trati, což jsou kořenová a cibulová zelenina nebo kedlubny. Rok na to zvolte plodiny třetí trasy, které jsou na živiny nejméně náročné, tedy třeba luskoviny, listovou zeleninu a bylinky.

Foto: Shutterstock

Vhodné odrůdy

Kvalita a typ půdy ovlivňují volbu odrůd hlavně u kořenové zeleniny. Do těžkých nikdy nesejte odrůdy s nádhernými dlouhými kořeny, nemají kam růst. Vybírejte naopak takové, jejichž kořeny jsou kratší a klínovité. Z karotek, které se vysévají jako první, je to například odrůda ´Cascade F1´, ´Aron F1´ či ´Rondo´ s krátkými zaoblenými kořeny. Z petržele pěstujte í ´Koniku´ s kratší vegetační dobou, jejíž krátké klínovité kořeny se ani v kamenité půdě nevětví, nebo dobře skladovatelnou ´Albu´. Některé odrůdy jsou určeny přednostně do lehkých půd, jinak se větví a nejsou kvalitní – například odrůda ´Osborne´ dává nejlepší výnos při výsevu na hrůbky, jinak bude jen poloviční.

Foto: Shutterstock

Zajímavé druhy pro domácí pěstování

Bob zahradní – tato plodina se seje už v polovině března, aby se později vyhnula napadení mšicemi. Jamky, do nichž se dávají tři semena, by měly být od sebe vzdálené patnáct a hluboké asi pět až osm centimetrů. Mezi řádkami nechte půl metru místa. Asi metrová luskovina roste vzpřímeně a nepotřebuje oporu, na kořenech najdete hlízkové bakterie, které jí pomáhají se zásobováním dusíkem. Ten zůstává částečně i v půdě, je tedy velmi dobrou předplodinou. Velké bělavé květy s tmavou skvrnou se objevují úžlabí listů, jsou samosprašné a vyvíjejí se z nich i dvacet centimetrů dlouhé lusky s plochými zrny.

Pastinák – je pro domácí pěstování vhodný i proto, že ho na rozdíl od mrkve nenapadá obávaná pochmurnatka, obejdete se tedy bez chemické ochrany či přikrývání netkanou textilií. Vysévá se v březnu do řádků asi 30 centimetrů od sebe, jednotí se na pět až sedm centimetrů. Sklízí se v září, na záhonu ale vydrží bez praskání ještě déle. Výborně se skladuje, kořeny můžete nechat venku založené do chráněného pařeniště či záhonu, podobně jako pór.

Mák setý – nesnáší extrémně lehké nebo těžké půdy. Je ale náročný na živiny, nejlepší předplodinou jsou pro něj okopaniny hnojené chlévskou mrvou. Může se vysévat velmi brzy, kdysi se dokonce sel na poslední sníh, do řádek vzdálených 30 centimetrů – měli byste mít alespoň tři, aby se nevylamoval, po vzejití se vyjednotí na patnáct centimetrů. Pěstuje se výhradně typ slepák, kde otvory pod vrcholem makovice jsou uzavřené. Na výběr máte modré odrůdy ´Maraton´ a ´Gerlach´ nebo bělosemenné ´Sokol´ a ´Racek´. Vyzkoušet můžete i okrasnou odrůdu ´Hen and Chicken´, určenou pro aranžování, kde jsou na větší makovici ještě další drobné další útvary. Mák velmi pěkně kvete, proto může příjemně ozdobit užitkovou část zahrady.