Přichystejte ptačí budky

Pokud ptačí budky vyvěsíte už v tomto období, budou zjara všechny obsazené. Jejich obyvatelé se vám odvděčí v sezoně, kdy tisíce mšic a housenek nezničí vaši zeleninu, ovoce a květiny, ale skončí jako potrava těchto letců.

Dřevo a cement

Budka musí ptáky chránit nejen před vlhkem, ale také před chladem i horkem. Proto mezi osvědčené materiály patří silná dřevěná prkna a dřevocement, nikoli plast. Budky z alespoň dvoucentimetrového dřeva jsou osvědčenou klasikou, kterou si můžete sami vyrobit. Prkna by měla být zvenku hladká, zevnitř hrubší nebo s vyhloubenými zářezy, aby se ptáčata snáze dostala ven. Velikost příbytku musí být dostatečná, a to podle ptačího druhu, pro který je určena. Nesmí do ní zatékat. Bidélko u vchodového otvoru je spíše ke škodě. Užitečný však může být plech chránící okolí otvoru, aby se dovnitř nevloupali strakapoudi.

Budky z dřevocementu je trochu složitější vyrobit, ovšem můžete je zakoupit v nesčetných provedeních. Mají mnoho výhod – jsou trvanlivé, prodyšné a skvěle izolují. Dřevocement, tedy směs cementu, pilin a písku, lze ve formách podle libosti tvarovat. Díky tomu vznikají budky s jehlanovitými stříškami nebo předsunutými vchody – podobné vychytávky jsou spolehlivou ochranou proti predátorům – kočkám a kunám.

budky z dřevocementu jsou trvanlivé, prodyšné a skvěle izolují. Ta na obrázku má prodloužený vchod

Pověste je výš

Za drátěné oko ve střeše můžete budku zavěsit na dostatečně silnou větev – od kmene a dalších překážek musí být tak daleko, aby do nich ani při větru nenarážela. Do budky na závěsu se šelmy dostanou jen stěží.

Další možností je připevnit ji ke kmeni pomocí lišty – měla by být z tvrdého dřeva, nejméně šest centimetrů široká a dva centimetry silná. Otvory je lepší předem vyvrtat, poté budku skrze ně přitlouci hřebíky z nereznoucí slitiny – takové stromu neublíží. Pokud nejde o příbytek s prodlouženým vchodem, který ptáky chrání třeba před kočkami, je vhodné kmen opatřit speciálním drátěným límcem, přes který predátoři nepřelezou. Bezpečné je také připevnění ke zdi, neměla by však být orientována na jih a vystavena slunci.

Budky vyvěšujte v dostatečných rozestupech, ty ovšem záleží nejen na druhu ptáků, ale i na povaze zahrady. Je-li nezamořená pesticidy, pestrá a stále kvetoucí, uživí více ptáků, kteří mohou hnízdit i deset metrů od sebe, ačkoli obvykle je doporučován rozestup patnáct až dvacet metrů. Ne všichni si však hájí své území, například vrabci a špačci rádi hnízdí pospolu. I tihle semenožraví a plodožraví ptáci pro svá mláďata sbírají hmyz.

Vhodné rozměry

• Pro sýkoru modřinku, uhelníčka či parukářku přichystejte budku se dnem velkým alespoň 12 x 12 a vysokou 25 centimetrů. Kulatý vletový otvor by měl v průměru měřit 28 milimetrů, aby budku neobsadily větší druhy.
• Sýkorám, vrabcům, brhlíkům, rehkům a lejskům přichystejte budky se základnou alespoň 14 x 14 centimetrů. Dostatečný prostor je nutný kvůli pohodlí i zdraví rostoucích mláďat. Vletový otvor je v tomto případě nevhodnější oválný, o rozměrech 3 x 4,5 centimetru.
• Lejsci a rehci uvítají i stejně velké polobudky s volnou vrchní částí přední stěny.
• Špačci a žluny potřebují bydlení s podlahou ještě o něco větší, nejméně 15 x 15 centimetrů a vysoké nejméně třicet centimetrů s oválný vstupním otvorem 4,5 x 5 centimetrů.
• Mnohem prostornější obydlí dopřejte poštolkám, puštíkům a dalším menším sovám, které zahradu sice nezbaví hmyzu, ale hlodavců ano. Dno těchto budek zabere nejméně 30 x 30 centimetrů, vysoké by měly být čtyřicet centimetrů, se vchodem 8 x 12 centimetrů.
• Základy pro hnízda můžete přichystat i vlaštovkám, a to na vnitřní zdi staveb, nebo jiřičkám – na vnější zdi. Na příliš hladkých fasádách se jim hnízda špatně staví, mnohdy ani nemohou najít dostatek materiálu, vhodné hlíny. Za odměnu vám vychytají všechny komáry, kteří se vylíhnou třeba v sudech na dešťovku.

Nová generace jiřiček potřebuje hodně potravy, například otravných komárů