Léčivý rýmovník

Rýmovník pochází z Austrálie a patří do široké čeledi hluchavkovitých, kterou poznáte především podle duté čtyřhranné lodyhy a jemně ochmýřených listů. Ačkoli v jeho původní domovině jde o venkovní keř, u nás se pěstuje výhradně jako hrnková rostlina. Nesnáší totiž mrazivé zimy. Listy rýmovníku jsou sytě světlezelené, dužnaté a mírně ochmýřené. Díky nejrůznějším silicím má výraznou vůni.

Pěstování v bytě

Rýmovník se pěstuje velmi snadno. Potřebuje místo s rozptýleným světlem, nikdy jej nestavte na jižní okno. Patří k teplomilným druhům, může tedy stát v kuchyni či obývacím pokoji. Roste dobře a tvoří dlouhé šlahouny. Ty pravidelně zaštipujte, aby se rozkošatil. Stačí mu chudší propustný substrát s vyšším podílem písku a spíš střídmější zálivka. Pokud ho přelijete, začne vadnout a podehnívat. V létě jej můžete přenést na balkon či terasu, ale pozor – nesnáší přímé slunce. Podobně jako třeba okrasné kopřivě (Coleus) nebo begoniím mu vyhovuje rozptýlené světlo, dařit se mu bude pod stromy, na balkonech orientovaných na východ, severovýchod nebo severozápad. Množí se snadno vrcholovými řízky, zakoření i ve vodě.

Pomáhá nejen při rýmě

Zlepšit si zdraví rýmovníkem je jednoduché – při počátečních příznacích rýmy stačí jen odlomit a pomačkat lístek a čichat k němu. Dlouho drží svoji svěžest, používat ho tedy můžete několik hodin. Pomáhá nejen při rýmě, ale rovněž usnadňuje život astmatikům. Obsahuje vonné silice, omega-6 mastné kyseliny a vitaminy A a C. Uplatnění najde v kuchyni jako koření – lístky se používají všude tam, kde se hodí šalvěj, tedy k jehněčímu, hovězímu či grilovanému masu, do marinád či pro přípravu domácích paštik.

Příbuzný molice

Rýmovník je příbuzný s rostlinou, která se často používá jako doplňková zeleň do balkonových výsadeb, moudem neboli molicí. Bohatě roste, tvoří dlouhé výhony, které mají i dva nebo tři metry. Letnička se oproti léčivce liší vybarvením listů. Okrasný typ je má vždy více či méně panašované, bílé okraje jsou jejich ozdobou. Tyto zahradní kultivary jsou vyšlechtěny z druhů Plectranthus forsteri a Plectranthus parviflorus.

Jak využít rýmovník

Čaj při nachlazení

Čaj se připravuje pouze z čerstvých dužnatých lístků, protože rýmovník není možné dostatečně vysušit. Na jeden šálek potřebujete jeden až dva lístky. Natrhejte je na menší kousky a zalijte horkou vodou. Nechte deset minut louhovat v zakrytém hrnečku, poté sceďte. Užívejte ho při bolestech hlavy z nastydnutí, spouští rýmu a oslazený medem pomáhá také proti kašli a chrapotu.

Tinktura pro imunitu

Čtvrt litru kvalitního alkoholu, například slivovice nebo vodky, nalijte na patnáct lístků rýmovníku, které předtím natrháte na malé kousky. Nádobu zavřete a nechte obsah několik týdnů až tři měsíce v tmavé místnosti louhovat. Obsah denně protřepávejte a kontrolujte, hnědé lístky odstraňte. Hotovou tinkturu přeceďte. Užívá se pro povzbuzení imunity, a to třikrát denně po deseti kapkách.

Mast na uvolnění dutin

Nechte opatrně rozpustit asi dvě stě gramů domácího sádla, teplota by se měla pohybovat v rozmezí 110 až 120 stupňů. Přidejte dvě hrsti čerstvých lístků rýmovníku a nechte macerovat asi dvě hodiny. Teplota by neměla příliš klesnout. Poté odstavte a přeneste do chladu. Druhý den směs stejným způsobem znovu zahřejte a macerujte. Částečně zchlazenou, ale ještě tekutou mast přefiltrujte přes síto nebo gázu a nalijte do malých dóziček. Používá se jako tygří mast, po nanesení pod nos uvolňuje zastydlou rýmu.