Foto: Shutterstock

Jehličnany nemusejí být jen zelené

Na konci sezony a v zimě vyniknou v zahradě jehličnany. Zvlášť tehdy, pokud zvolíte nejen ty zelené, ale také šedavé, modré, stříbrné, zlatavé nebo bronzové kultivary.

Zaujala vás nabídka barevných stromů a keřů a přemýšlíte, že je zasadíte do své zahrady? Lépe budou vypadat, pokud si vyberete buď pouze druhy ve studených, nebo naopak teplých odstínech. A ověřte si také, do jaké výšky vyrostou. Jestliže byste sázeli pouze vysoké stromy, vzniklo by pod nimi nehezké prázdno. A naopak.

Modré a stříbrné

Nezvyklý modravý a šedomodravý odstín jehličnanů přináší do zahrady klid. Vedle těchto dřevin dobře vyniknou barevné květinové záhony i jemné traviny. Ale nemusíte k nim sázet nic, dobře vypadají i samostatně rostoucí.

 

Foto: Shutterstock

Vysoké

Mezi vysoké jehličnany s modrým a stříbrným zbarvením patří jedle (Abies sp.). Nikoli ty domácí, ale severoamerické jedle vznešené (A. nobilis) a ojíněné (A. concolor) se srpovitě zahnutými jehlicemi. Na trhu najdete několik krásných a hustě rostoucích kultivarů jako ´Glauca´, ´Compacta´, ´Violacea´ a ´Argentea´. Jedle postupně ze zahrad vytlačují tradiční smrky pichlavé (Picea pungens), na rozdíl od nich totiž přežijí i na suchých místech. Ale i mezi vysokými smrky najdete řadu pěkně vybarvených odrůd, patří se mezi ně starší ´Koster´, krásné jsou ´Blue Mountain´ i ´Blue Diamond´ nebo ´Fat Albert´, který dorůstá maximálně do čtyř metrů.

Střední

Většina zahradních kultivarů patří právě do skupiny středně vysokých dřevin, které mají maximální výšku kolem dvou až tří metrů. Jedle zastupují modravé kultivary jedle korejské (Abies koreana) ´Blauer Pfiff´ a ´Blue Mountain´. Rostou pomalu a jsou velmi husté. V podobných odstínech seženete i řadu jalovců, z nichž nejtmavší je ten šupinatý (Juniperus squamata) ´Meyeri´, který v zimě přechází až do fialové barvy, nebo ´Blue Star´. Světlejší jsou například odrůdy jalovce skalního (J. scopulorum) – tradiční ´Blue Heaven´, štíhlý úzký ´Blue Arrow´ nebo nižší ´Wichita Blue´ či ´Moffat Blue´. Modré mohou být i borovice, například odrůdy borovice lesní (Pinus sylvestris) ´Watereri´, ´Glauca´, ´Fastigiata´ či ´Hibernia či pomalu rostoucí borovice drobnokvěté (P. parviflora) ´Negishi´.

Nízké a plazivé

Mezi nízkými, tedy jen do jednoho metru vysokými dřevinami objevíte zajímavé odrůdy opadavého modřínu japonského (Larix kaempheri) ´Grey Pearl´ a ´Blue Dwarf´, které se často vysazují jako solitéry. Dále se nabízejí kulovité zakrslé borovice vejmutovky (Pinus strobus) ´Blue Shag´ a ´Radiata´. Jako půdopokryvné rostliny se pěstují kultivary jalovce polehlého (J. horizontalis ) – vyšší ´Glauca´ a ´Blue Star´ a nízký ´Blue Carpet´.

Žluté a bronzové

Dřeviny v teplých a žlutých odstínech se hodí do nezajímavých koutů, hezky je rozsvítí. Nesmíte jich však vysazovat hodně vedle sebe, pak by se tento efekt ztratil.

 

Foto: Shutterstock

Vysoké

Některé z těchto jehličnanů dorůstají do výšky až deseti metrů, hodí se proto jen do velkých zahrad, kde se mohou stát na desetiletí nepřehlédnutelnou ozdobou. Překrásný může být v teplejších oblastech libanonský cedr ´Atlantica Aurea´ (Cedrus libani) se zlatým vybarvením, mnohem běžnější jsou u tohoto stromu namodralé jehlice. Žlutavé odstíny najdete i mezi borovicemi, jde například o odrůdy borovice lesní (Pinus sylvestris) ´Aurea´ i vejmutovky (P. strobus) ´Louie´. Zlatavými konci mladých větví zaujme smrk východní (Picea orientalis) ´Aureospicata´.

Střední

Nižší tří až pětimetrové jehličnany se hodí i do běžných zahrad. Vybírat můžete z velké skupiny cypřišků (Chamaecyparis sp.). Často pěstovaný je cypřišek Lawsonův (Ch. lawsoniana), například ´Elwood´s Gold´, který nikdy nevyholuje. Nebo zlatavé ´Lane´ či ´Stardust´. Jemný cypřišek nutkajský (Ch. nootkatensis) zastupuje odrůda ´Lutea´, mezi převislé se řadí cypřišek hrachonosný (Ch. pisifera) ´Filifera Aurea´, jehož větvičky mají takzvanou provázkovou formu, roste pomalu a nepřesáhne výšku kolem dvou až tří metrů. Odrůda ´Gold Spangle´ se vyznačuje sytě žlutými mladými konci větviček, starší části keře zůstávají zelené. Zlaté odrůdy najdete i u jalovce, který se hodí na sušší slunná místa, osvědčený je tradiční jalovec čínský (Juniperus chinensis) ´Plumosa Aurea´. Dorůstá do výšky a šířky půldruhého metru, lze jej snadno tvarovat. Krásné vybarvení nabízí i velmi odolný tis (Taxus baccata) ´Semperaurea´. U něj platí, že čím více slunce mu dopřejete, tím světlejší odstín budou jehlice mít. Barevně proměnlivá je nová odrůda zeravu řasnatého (Thuja plicata) ´4every Gold´, jehož zlaté nejmladší přírůstky se s příchodem zimy změní na červené až bronzové. Zářivě žlutou barvu nabídne i další zerav (T. occidentalis), a to ´Jantar´.

 

Foto: Shutterstock

Nízké a plazivé

Jde o velmi bohatou skupinu, která zahrnuje také druhy plazivé či půdopokryvné. Platí to pro jalovec obecný (Juniperus communis) ´Depressa Aurea´, jehož žluté větévky jsou nejvýraznější hned po rašení. Naopak v zimě ztmavnou až do bronzova. Podobně barevná je i odrůda ´Golden Carpet´. Rovněž cypřišek může být nízký, do metru dorůstá například ´Minima Aurea´, jehož barva se v zimě také částečně mění. Pravidelné oblé tvary nabízí například zerav západní (Thuja occidentalis) ´Gold Globe´, vyšší a užší je ´Golden Smaragd´. Túje ´Golden Tuffet´ s provázkovými větvičkami a zlatavě oranžovým světlým odstínem se hodí i do skalek. Podobné velikosti dosahuje i zajímavá odrůda cypřišku hrachonosného ´Sungold´. Na suchá místa můžete vysadit i nízký jalovec (Juniperus x pfitzeriana) ´Old Gold´ s šířkou kolem dvou metrů. Není na omak ostrý a pichlavý, proto je velmi oblíbený. Zlaté jehličí má rovněž odolná borovice kleč (Pinus mugo), zakrslý kultivar ´Carsten´s´.

 


Text: Dagmar Cvrčková; foto: Shutterstock

Další články