Jan Čížek: S prodejem „gramohodin“ jsem začal na ulici

V rukách Jana Čížka ožívají už nepřehratelné vinylové gramodesky. Vyrábí z nich ojedinělé hodiny, svatební oznámení, ale i obrazy. Do budoucna by rád získal status sociálně environmentální dílny, už nějakou dobu mu totiž s výrobou pomáhají lidé s hendikepem. Že jsou zruční, potvrzuje i designérské ocenění Recyvěci, které se jim společně povedlo získat.

Jak jste přišel na nápad recyklovat staré vinylové desky?

Začalo to už na základní škole. V šesté třídě jsem kamarádovi ze staré nabíječky vyrobil brzdové světlo na kolo. Byl to vlastně první předmět, který jsem upcykloval. Dokonce jsem si tím vydělal pár korun a koupil si za ně časopis ABC. Později, při rekonstrukci mého tehdy studentského pokoje, mi bylo líto vyhodit staré poničené hodiny – než letěly do popelnice, vyndal jsem z nich funkční strojek, který jsem následně použil při výrobě prvních gramohodin. Ty vznikly tak, že jsem do staré vinylové desky pilkou vyřezal jednoduchý motiv. Hodiny jsem vyfotil, sdílel je na Facebooku, a mezi přáteli to vzbudilo nečekaný ohlas. Nebyl to sice můj světový vynález, ale ucítil jsem jistou šanci se prosadit. Věděl jsem totiž, že mě to bude bavit, že jsou moje ruce silná stránka a že to budu dělat kvalitně a osobitě.

A jaký motiv jste na své první hodiny zvolil?

Bylo to srdce. Použil jsem na to poškrábanou gramodesku Petra Nagyho – Mne sa neschováš. Od té doby se vinylovým deskám opravdu nikam neschovám.

Hodiny ale nejsou vaším jediným produktem. Co všechno vyrábíte?

Z velkých nehratelných vinylových gramodesek vyrábíme kromě hodin i pánské „gramo motýlky“. Dlouho jsem přemýšlel, co s těmi menšími vinylovými gramodeskami typu SP. Na těch byla nahrána jen jedna skladba, to je dnes něco nepředstavitelného. My z nich dnes vyrábíme originální vyřezávaná romantická svatební oznámení, to nikdo jiný nedělá. Z SP desek vyrábíme také „gramo pohlednice“. Podařilo se mi najít využití i pro starší typ gramodesek, pro šelakové gramodesky, které jsou tvrdé a křehké. Z těch jsme začali vytvářet krásné mozaikové obrazy složené z tisíců malých střípků. Vsazujeme je do zrestaurovaného rámu obrazu, který by jinak skončil v popelnici. Naším největším počinem byl obraz koní, který má 150 x 80 cm a je ze čtyřiceti tisíc střípků. Ten jsme společně s Andreou Venenyovou, jeho realizátorkou, vystavovali i v Brick Lane Gallery v Londýně.

Z gramofonových desek může vzniknout i nábytek, například pojízdný stolek

Co kromě zvířat je vám ještě inspirací?

Nejčastějším motivem pro obrazy jsou jednoduché siluety těla nebo motivy očí. Celou jednu kolekci obrazů jsme věnovali abstrakcím. Pokusně vyrábíme stejnou technikou jako obrazy i „gramo nábytek“. Starý nábytek polepíme střípky z gramodesek a zalijeme, stejně jako obrazy, do pryskyřice.

Jak při práci postupujete? Co všechno je k ní potřeba?

Nevlastním všechny potřebné stroje a technologie, některé výrobní operace pro mě tak dělají externí firmy. Je to pro mě snazší – nesplácím stroje, neplatím jejich trvalou obsluhu, nemusím si pronajímat větší prostory. Funguje to tak, že ode mě dodavatel dostane přesné zadání, a jakmile to má hotové, pokračujeme s výrobou u nás v dílně. Výroba tedy není stoprocentně ruční. Šlo by to udělat od A do Z ručně, ale velmi by se to prodražilo, takže dnes kombinujeme strojní výrobu, založenou na vyřezávání laserovým paprskem, s ruční prací. U „gramo obrazů“ se jedná o 100% ruční výrobu, jelikož to střípek po střípku skládají šikovné ruce lidí s handikepem.

Staré nepřehratelné gramodesky pod rukama šikovných lidí dostávají zcela novou podobu

Jak se vám daří tyto ojedinělé výrobky prodávat?

Zájem o ně postupně roste. Je to myslím tím, že máme větší výběr a sezónní zboží. Na jaře vyrábíme hodně svatebních oznámení (už jsme jich vyrobili okolo šesti tisíc), pak dodáváme suvenýry do obchůdků a turistických infocenter pro turisty a na podzim jdou hodně hodiny s hudebními motivy. Díky tomu, že máme originální zboží a umíme pracovat s celým rokem, jako s příležitostí k prodeji, stále podnikatelsky žijeme. I tak ale platí, že jsme rádi za každou příležitost. Samozřejmostí je také výroba přímo na zakázku.

Do portfolia výrobků patří i gramoobrazy

Jak vás tak poslouchám, máte z toho, co vám pod rukama vzniká, opravdovou radost…

Takový zápal pro svobodu v podnikání pochopíte, až když zjistíte, co vás baví a začnete to dělat naplno. Vezměte si, že děláte něco, co vás neskutečně naplňuje, že ani nevíte kolik je hodin (i když je v ten moment vyrábíte), přitom do výroby zapojíte lidi s tělesným postižením, kteří jsou vám neskutečně vděční, a zároveň pomáháte redukovat binec na naší planetě. A lidé to nakonec ocení tím, že vám za to zaplatí. No není to prostě super?

Vinylové hodiny vyrábějí i na základě speciálních požadavků zákazníka

Kde desky berete? Máte vlastní zásobu?

Nejvíce gramodesek máme od obchodníků s hudbou. Ti nám prodávají za zbytkovou hodnotu suroviny gramodesky, které se jim nedaří prodat, nebo které nejsou přehratelné. Překvapivě hodně desek nám lidé sami věnují z pozůstalostí. Dalším zdrojem jsou pak různé charitní sklady a bazary. Ale gramodesky nedojdou, vždyť se jich jen u nás ročně vylistuje přes třicet milionů.

V roce 2019 získali ocenění v soutěži Recyvěci

Do budoucna chcete získat status environmentálně sociální dílny. Věříte, že se to podaří?

Pokouším se o to už delší dobu. V tuto chvíli jsme v projektu LOOP jen dva lidi. Já řeším vše od faktury po expedici a pak brigádně paní Jarmila, která má dětskou mozkovou obrnu. Ta mi vypomáhá se vším, co zvládne. Dlouho jsme byli tři, ještě i s paní Andrejkou (taktéž DMO), ale nevyšel nám grant na rozvoj sociálního podnikání z Evropských sociálních fondů. Když přišla koronakrize, byla bohužel nucena si najít něco stálejšího, jelikož má dvě malé dcery. Společně se nám dokonce v loňském roce podařilo vyhrát designérskou soutež Recyvěci, to pro nás byla mimořádná odměna za naši tvrdou práci. Pořád proto věřím, že se naše kolegyně vrátí a že sociální podnik vybuduji i bez velké finanční podpory od státu nebo EU.