Foto: Shutterstock

Rododendrony a azalky: Jak o ně pečovat, aby vám dělaly radost celý rok

Často se pěstují společně, jejich nároky se v lecčems shodují, ale také liší. Zatímco některé pokvetou na slunci, jiné vyžadují stín. Jarní období je ideální pro jejich výsadbu.

Rododendrony a azalky zjara dodají zahradě krásné barevné květy, po zbytek roku uklidňující zeleň. Všechny běžně pěstované rododendrony jsou stálezelené, mezi částečně opadavé se řadí jen některé botanické druhy. U azalek pak v běžném zahradním sortimentu naleznete jak keře stálezelené, tak opadavé, ovšem o to odolnější. Jejich pěstování není obtížné, tedy pokud víte, jak na to.

Velkolepé rododendrony

O rododendronech je všeobecně známo, že vyžadují kyselou půdu. Jde jen o jednu z podmínek, které potřebují ke správnému růstu a bohatému kvetení. Navíc neplatí, že čím kyselejší půda, tím lepší, pH 4,5–5 jim úplně stačí. Dokonce rododendrony roubované na podnoži Inkarho porostou a pokvetou i v neutrálním substrátu. Jen musí být také propustný a bohatý na humus. Pokud vaše zahrada neleží v kraji s přirozeně kyselejší půdou, což je například Liberecko, přichystejte dřevinám vhodný substrát. Ale pozor, nejčastěji používaná rašelina nemusí být vhodná. Někdy se totiž její přirozená kyselost neutralizuje. Vyberte proto hrubou, vláknitou, vrchovištní rašelinu, která má nižší pH, je vzdušná a dobře poutá vodu. A smíchejte ji s vyzrálým kompostem, který nebyl vápněný, nebo rozloženým hnojem. Zdroj humusu a živin je velmi důležitý.

 

Foto: Shutterstock

Jde to i bez rašeliny

Krásné rododendrony však lze pěstovat i bez rašeliny, v přírodě se bez ní až na výjimky také obejdou. Nahradí ji borová hrabanka doplněná listovkou, zvláště mírně kyselá z dubového či ořešákového listí je vhodná – rozklad sice trvá déle, ale po rozložení v ní nezůstávají žádné nežádoucí látky. Nebo můžete zakoupit substrát připravený speciálně pro rododendrony. Při výsadbě pak vykopejte jámu půl metru hlubokou a širokou podle budoucí velikosti keře a substrátem ji vyplňte. V případě těžké jílovité půdy, v níž by rostliny trpěly, by měla být ještě hlubší, zeminu vylehčete pískem nebo drobným štěrkem. Rododendrony vyžadují zeminu vlhkou, ale zároveň musí být propustná.

Pozor na holomrazy

V Asii i Evropě rostou pěnišníky běžně v přírodě, většinou na horách, jsou tedy otužilé. Ale potřebují ochrannou vrstvu sněhu, zničit je naopak mohou holomrazy a nízké teploty s vysušujícím větrem. Najděte jim proto chráněné místo, a zvláště mladší keře první zimy chraňte chvojím, které je zčásti také zastíní. Použít můžete i bílou netkanou textilii. Sníh sice izoluje, ale svou vahou mladší keře snadno poničí, vytvořte proto nad nimi stříšku z prken. Pozor také na sucho, na horách, kde rostou, mají vláhy stále dostatek. Zalévejte je pravidelně, a to po celý rok. Ideální je dešťovka, naopak tvrdé vodě z kohoutku se raději vyhněte. Keře koření mělce, proto je chraňte vrstvou mulče, pomůže s udržením vláhy v půdě i zmírní teplotní výkyvy. Můžete bez obav použít oblíbenou mulčovací kůru, že okyseluje, je v tomto případě přínosné. Poslouží i jehličí, nejlépe borové.

 

Foto: Shutterstock

Azalky všech barev

Ačkoli dříve azalky tvořily samostatný rod, dnes je botanikové sloučili s rododendrony čili pěnišníky do jednoho. Na půdu, její pH, obsah humusu i vláhy nebo mulčování mají venkovní azalky nároky stejné. Požadavky na zastínění se pak liší podle druhů. Hybridy a kultivary pocházející z azalky japonské (Rhododendrum japonicum) jsou stálezelené nebo částečně opadavé, husté, široké a nejvýše metr vysoké. Zjara, obvykle v květnu, je zdobí pastelově zbarvené květy, na podzim se do vínových tónů často zbarvují drobné listy. Nejlépe se jim daří ve stínu pod stromy, které je navíc chrání před větrem a udržují vyšší vlhkost vzduchu. Pak téměř neopadávají. Snesou sice i slunce, ale potom listy zčásti shazují, i když na začátku sezony obvykle vyraší nové. Dobře snášejí řez a dají se tvarovat do kvetoucích koulí, ovšem i jejich přirozený růst je pěkný. Ne všechny kultivary však dobře snášejí mráz, v zimě vyžadují ochranu.

Odolné a přizpůsobivé

Pokud si přejete azalku na plné slunce, například na vřesoviště nebo do skalky, zvolte raději opadavé druhy, kterým takové stanoviště vyhovuje. K nejoblíbenějším patří kultivary ze skupiny Knap Hill, které jsou dokonale zimovzdorné, odolné a přizpůsobivé. Vzpřímeně rostoucí keře mají výšku až dva a půl metru. Na podzim se listy často barví do sytých oranžových a červených tónů, v době rašení bývají měděné. Nádherné bývají především v květnu a červnu, kdy se rozvíjejí zářivě barevné a často překvapivě velké květy. Jejich barvy bývají intenzivnější a ostřejší nežli u stálezelených azalek.


Text: Mirka Koníčková; foto: Shutterstock

Další články

Bylinky pro zdravé klouby

Bylinky pro zdravé klouby

Trápí vás problémy s klouby? Než začnete hledat vhodné bylinky, které vám mohou pomoci, je třeba znát příčinu potíží. Jiné se hodí k léčbě podvrtnutého kotníku a jiné zpomalí degeneraci kloubů.

Celý článek

Pestrá a zábavná mozaika

Pestrá a zábavná mozaika

Mozaika je starobylá výtvarná technika, která vůbec není tak náročná, jak by se mohlo zdát. Pustit se do ní může opravdu každý, kdo si rád hraje a experimentuje. Přečtěte si, jak na to.

Celý článek

Originální kytičkové náušnice

Originální kytičkové náušnice

Vytvořte si originální háčkovaný šperk. Uháčkovat kytičku zvládne i úplný začátečník a proměnit ji v náušnici, je otázkou chvilky. Radost pak může dělat vám nebo vašim blízkým.

Celý článek