foto: Shutterstock

Vřesy a vřesovce, jak je rozeznat?

Jsou si velmi podobné, z botanického hlediska jde však o dva druhy rostlin, které se liší nároky na pěstování i dobou kvetení. Jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Vřesy a vřesovce jsou oblíbené pro svou univerzálnost. Hodí se všude – na záhony, do truhlíků, dávají se i jako dárková hrnková rostlina. Na rozdíl od domácích vřesů si vřesovce vystačí s jakoukoli zahradní půdou.

 

Podzimní vřes

Růžově kvetoucí vřes obecný (Calluna vulgaris) je domácí druh, s nímž se setkáte především na horách, v podhůří i v jehličnatých lesích – potřebuje půdu s kyselým pH, která se tady přirozeně vyskytuje. Platí to pro všechny druhy, i ty vyšlechtěné. V zahradnictvích koupíte bíle kvetoucí ´Hamondii´, karmínové ´C. W. Nix´ nebo ´Disco Queen´, a dokonce i plnokvěté ´H. E. Beale´, ´Carmen´ či ´Dark Star´. Drobné, jen dvoumilimetrové čtyřčetné květy jsou uspořádány do hroznů, rozvíjejí se ve druhé polovině léta, tedy od července do září. Stálezelené jehličkovité listy mají uspořádané do čtyř řad. Vřes vždy potřebuje půdu s vyšším obsahem rašeliny, která snižuje pH, navíc chudou a písčitou.

foto: Shutterstock

 

Zimní vřesovec

Vřesovec (Erica) se od vřesu liší květy, hlavně jejich velikostí (jsou zhruba dvojnásobné a měří kolem půl centimetru), a také dobou, kdy se objevují. U nejčastěji nabízeného vřesovce pleťového je to leden až duben, jde tedy o zimní rostlinu.
Vřesovec se pěstuje ve dvou základních formách – pleťový (E. carnea) a čtyřřadý (E. tetralix). U toho prvního z květu vyčnívají výrazné hnědé tyčinky, s tím se u vřesu také nikdy nesetkáte. Na výběr máte řadu odrůd lišících se od sebe barvou, například ´White Perfektion´, ´Isabell´, ´Winter Beauty´, ´Kramer´s Rote´. Vřesovec čtyřřadý, zahradnictví ho nabízejí spíš jako méně obvyklou specialitu, má květy ve tvaru větších oblých uzavřených baněk, bez tyčinek, uspořádané ve stejné výšce v okolících. Nenajdete u něj ani tolik odrůd, prodává se nejčastěji bílá ´Alba´. Listy tohoto druhu se také v detailech liší – připomínají jehličky, ale uspořádány jsou v přeslenech, tedy ve skupinkách nad sebou.
Vřesovec pleťový poroste v běžném humózním zahradním substrátu s malým přídavkem rašeliny, na rozdíl od vřesovec čtyřřadého a vřesů nepotřebuje výrazně kyselé pH.

Vřesoviště by mělo připomínat volnou krajinu. Vysaďte sem tedy i zakrslé jehličnany, traviny a další polokeře jako brusinky či hebe. foto: Shutterstock

 

Potřebují hodně vody

Oba druhy, vřesy i vřesovce, se řadí mezi polokeře, tvoří je tedy dřevnatá část a mladé výhony s květy. Aby jich bylo co nejvíc, rostlinu po odkvětu asi o třetinu až polovinu sestřihněte – vřesy ještě před začátkem zimy nebo v předjaří, vřesovce v květnu. Obě rostliny potřebují dostatek vody. Protože rostou jako půdopokryvné, vyschlá zemina není tolik vidět, a tak často trpí suchem. Protože koření mělce, nevyužijí ani vodu z hlubších vrstev půdy. Zvláště vřesy ocení také vyšší vzdušnou vlhkost, proto – máte-li tu možnost – vysaďte je do blízkosti jezírka, potoka nebo jiného vodního prvku. A také jim vyberte místo na přímém slunci. Sice jim stačí i méně světla, ale pak budou řídké a málo pokvetou.

Vřes obecný (Calluna vulgaris)  má rád kyselejší půdu s vyšším obsahem rašeliny. foto: Shutterstock

 

Vysaďte si vřesoviště

Vřesoviště by mělo připomínat volnou krajinu, odkud tyto rostliny pocházejí. Vysaďte sem tedy i zakrslé jehličnany, trpasličí břízu, vrby, traviny a další polokeře, jako je hlodáš, brusinky či hebe. Naopak azalky a rododendrony sem nepatří, ačkoli mají stejné nároky na kyselou půdu. Potřebují totiž polostinné místo s východním sluncem, odebírají vřesům vodu a jejich koruna je zastíní – vřesy přestávají kvést a časem se odtud vytratí. Do vřesovišť lze použít vřesovec čtyřřadý, který se hodí právě na chudé rašelinové půdy a záhon bude díky nim kvést delší dobu – koncem léta se začnou rozvíjet vřesy, po nich – asi do listopadu – tento druh vřesovce.

Vřesovce kvetou v zimě, od ledna do dubna. foto: Shutterstock

 

Pro podzimní truhlíky

Do podzimních truhlíků sázejte spíš vřesy, které jsou nižší a vyšlechtěné do celé řady barev včetně bílo- či žlutozelené. Pokud je chcete kombinovat s jinými květinami, zvolte k nim druhy, které mají podobné nároky pěstování. To je například podobně vysoká libavka poléhavá (Gaultheria procumbens) se stálezelenými okrouhlými listy a barevnými plody. Dalším vhodným druhem může být kostřava sivá (Festuca glauca), její jemné květy a modrošedé listy vřesovce dobře barevně doplní. Často se kombinují i s okrasnou kapustou.
Vyberte vždy prostornější truhlíky, které pojmou víc substrátu (vhodný je rašelinový nebo pro azalky a rododendrony nebo rašelinový) a vody, jinak začnou vřesy zasychat. Zasadit se dají i do samozavlažovacích nádob. Dobrá výživa i zálivka jsou důležité hlavně v případě, kdy keříky plánujete přesadit po odkvětu do zahrady.

Oba druhy, vřesy i vřesovce, se řadí mezi polokeře, tvoří je dřevnatá část a mladé výhony s květy.. foto: Shutterstock

 

Vřesovec pleťový (Erica carnea). foto: Shutterstock

 

Vřesovec čtyřřadý (Erica tetralix). foto: Shutterstock


Text: Dagmar Cvrčková; foto: Shutterstock

Další články

Begonie do truhlíku, záhonu i na terasu

Begonie do truhlíku, záhonu i na terasu

Můžete si s nimi vyzdobit květinové záhony na zahradě, terasu či balkon zkrášlí begonie v truhlících a doma v bytě vás potěší krásné květy pokojovek. Podívejte se, z jakých druhů můžete vybírat.

Celý článek

Řezbářka a loutkářka Hanka Čížková: Loutky na nitích mám nejraději

Řezbářka a loutkářka Hanka Čížková: Loutky na nitích mám nejraději

Hrát loutkové divadlo začala Hanka Čížková už v osmi letech. Ještě více ji ale o několik let později zaujalo vyřezávání loutek ze dřeva. Jako řezbářka a loutkářka pak pracovala v plzeňském Divadle ALFA nebo v Loutkovém filmu ve Studiu Jiřího Trnky v Praze. Před lety založila vlastní autorské divadlo Divadýlko HáČek. Loutky ji tak provázejí po celý profesní život.

Celý článek