
Houpačka pro dlouhány
Milena Sýkorová: Milá redakce, velmi mě zaujal váš časopis (tak, že jsem se rozhodla pro předplatné), je zajímavý a rozmanitý. Posílám vám svůj příběh, třeba bude někoho inspirovat. Máme zahradu a stále jsem chtěla houpačku, ale peníze bylo potřeba stále na něco jiného, a navíc jsem chtěla „klimbat nohama“, což u žádné prodávané (při mé výšce 176 cm) nebylo možné. Náš kamarád měl starou nepoužívanou a nabídl mi jí. Skočila jsem po ní „všemi deseti“. Celou jsme ji s manželem obrousili, znovu nalakovali. Manžel přidělal dřevěná „kopyta“, aby byla vyšší. Ze staré postele použil lamelové lůžko, které upravil na sedadlo, to prodloužilo sedák pod nohama (jsme totiž všichni velcí). Já jsem ušila ze staré, 10 cm široké molitanové matrace technikou patchworku sedák, opěrák a polštáře. Střecha i sedák a opěrák jsou ze silného plátna. Na sedák a opěrák jsem ho obarvila a střechu pro sjednocení olemovala stejnou květovanou látkou, která je v patchworkových dílech. Na polštáře jsem použila staré džíny, na rubové straně jsou všity jejich kapsy. Střecha se k rámu připevňuje pomocí pásků suchého zipu. Posílám vám fotografie proměny, kterou jsme s manželem provedli. Teď už klimbá nohama i moje dcera (měří 188 cm).

Žádné číslo neuteče
Dobrý den, posílám tvoření své tchýně paní Olgy Satranové (72 let). Tvoří si jen tak pro radost a teď hlavně, aby přišla na jiné myšlenky, neboť jí v listopadu zemřel manžel :-(. Obdarovává své blízké i kamarádky. Váš časopis se jí moc líbí a kupuje si ho pravidelně a žádné číslo jí ještě neuteklo :-). Čerpá z něj mnohé nápady. Posílám na ukázku, co všechno vyrábí.
Hana Satranová

Váš časopis mě nadchl
Dobrý den, už od malička ráda vyrábím. Většinu svých výtvorů vždy rozdám přátelům a tak různě po rodině. Nyní jsem zcela zamilova do plstění, pracuji s ovčím rounem mokrou i suchou technikou. Není téměř žádný večer, kdy bych něco nevyráběla. Chtěla jsem se vám zde pochlubit, ale také poděkovat Rozmarýně za inspiraci. Tento časopis mě úplně nadchl. Nejraději bych vyzkoušela všechny nápady najednou, včetně nápadů určených dětem. Můj manžel si při pohledu na mě sice trochu ťuká na čelo, ale já za to nemůžu, nemáš být tak skvělým a motivujícím časopisem :-).
Vlasta Farková

Stále mám z čeho vybírat
Ahoj Rozmarýno, je mi 55 let a bez ručního tvoření si svůj život ani nedovedu představit. Posílám foto srdíček. Udělala radost lidem, které mám ráda. Vám všem v redakci děkuji, že mám stále z čeho vybírat.
Eva Bartošová

Šité dárky pro radost
Dobrý den, jsem již delší dobu předplatitelkou časopisu Rozmarýna a až nyní jsem se odhodlala vám poslat pár fotek svých výrobků. Pro vnučky šiju panenky, využívám knihy „Panenky pro šikulky“ a „Tilda a dům hraček“, zvířátka, hodně šiju srdíčka na větvičky ve váze = srdíčkový strom, levandulová srdíčka a letos jsem dokonce šila vánoční výzdobu. Většinu svých výrobků rozdávám pro potěšení a radost svých blízkých. Přeji všem úspěšně tvořivý celý rok a co nejvíce zdraví,
Dagmar Křístková