Prostor pro ovocné stromky
Vzdálenost mezi ovocnými stromy a keři na zahradě zásadně ovlivní především světelné poměry. Založení květů na letorostech totiž přímo souvisí s dostatkem světla. V hustém porostu nebo v husté výsadbě tedy květy najdeme jenom na krajních keřích nebo na koncích větví. Také větve v husté výsadbě rostou přímo za světlem a veškerou svou energii a živiny vlastně „vyplýtvají“ jen na dobývání světla a životního prostoru, minimálně se větví a také málo kvetou.
Stromy potřebují pro založení květů a dozrávání ovoce především dostatek světla
Jak daleko od sebe?
Malá úroda u příliš hustě vysázených stromků je vlastně jen následek špatně zvolené výsadby. Je zajímavé, že jsme ochotni věnovat dost času výběru odrůd jednotlivých ovocných druhů podle možností naší zahrady, ale tak důležité věci, jako je vzdálenost stromků, se vlastně nevěnujeme. Třebaže si přečteme, že je sázíme čtyři metry od sebe, téměř nikdy si nedojdeme pro metr a sázíme pořád tak nějak „od oka“. Vedle ledabylosti je další častým nešvarem touha vměstnat na malou plochu co nejvíce stromků ve snaze mít co nejširší sortiment ovoce. Jistě, dva tři roky to půjde, ale pak se začne výsadba nepřiměřeně zahušťovat a stromkům nepomůže ani řez.
Před výsadbou si nejprve s pomocí metru dobře vyměřte vhodné vzdálenosti
Rozptýlená výsadba
Plánujeme-li vysadit si na zahradě jen dva tři ovocné stromky různého druhu, nemusíme je nutně vysazovat k sobě. Je možné – a často se to také dělá – vysadit je po zahradě rozptýleně a zakomponovat je do celkového řešení. V jejich okolí tak nemusí být jenom užitkové záhony, ale třeba záhony nízkých trvalek v kombinaci s cibulovinami kvetoucími na jaře. Měly by to ale být samosprašné odrůdy. Toto řešení se uplatní především v malých zahradách, kde jen s obtížemi vytvoříme oddělené zóny pro zahradu užitkovou a okrasnou. V tomto případě samozřejmě nemusíme brát na vzdálenost stromků ohled.
Ovocné stromky a keře můžete zasadit například i mezi užitkové záhony
Skupinová výsadba
Je vhodná do větších zahrad, kde tvoří užitková část zahrady větší celek. Tento typ uspořádání usnadňuje péči o stromky a jejich okolí, tedy především sekání trávy a eventuální zálivku, řez, nutné postřiky a sklizeň. V době, kdy jsou stromky vysazené na správnou vzdálenost ještě malé, můžeme prostor mezi nimi využít pro pěstování zeleniny, bylinek nebo drobného ovoce, především jahodníku. Nevysazujeme sem ale maliník nebo ostružiník, které se rychle rozrůstají a za dva tři roky by prolezly všude. Pokud je přesto chceme pěstovat, je třeba zabránit prorůstání tak, že zapustíme do okolí záhonu pevnou plastovou fólii, která v tom kořenům zabrání.
V létě a na podzim se vám pak odvděčí bohatou úrodou
Pozor na zeď
Pamatujte na to, že životní prostor stromům ubírají také budovy a zdi. Pokud je zasadíte příliš blízko třeba ke garáži, koruna se nikdy nevyvine do správného tvaru.
Přehled vhodných vzdáleností
Drobné ovoce
angrešt: 0,8 m, stromkový 0,8–1 m
rybíz: 0,8–1,3 m, stromkový 0,8–1 m
maliník: 0,5 m
ostružiník: 1–2 m
Peckoviny
meruňky, broskvoně: čtvrtkmeny 6 m, zákrsky 4 m
třešně: čtvrtkmeny 4–6 m, nízký tvar 2–4 m
višně: čtvrtkmeny 4–6 m
slivoně: čtvrtkmeny 4–5 m, nízký tvar 2–3 m
Jádroviny
jabloně: čtvrtkmeny 6 m, zákrsky 4 m, palmety 2,5 m, štíhlé vřeteno 1,5 m
hrušně: čtvrtkmeny 6 m, zákrsky 4 m, palmety 2,5 m
Méně obvyklé druhy
zimolez – 1,5 m
rakytník – 2 m, poměr samčích a samičích rostlin 1:6
bez černý – 3 m
kdouloň – 4 m
