Užitečný a dlouhověký ořešák
Ořešák patří mezi teplomilné stromy, je pro něj proto lepší, když jej sázíme na jaře a náročné období zakořeňování tak absolvuje během teplejších dnů. Jeho kořeny totiž intenzivně rostou a nezastaví je ani náhlé ochlazení, což se může stát při podzimní výsadbě. V teplejších oblastech, kde zima přichází poměrně pozdě, je ale možné ho vysadit i na podzim.
Kde se mu daří
Ořešák je v době květu, tedy v dubnu a květnu, citlivý na namrzání. Strom sice po namrznutí dobře regeneruje, ale úroda ořechů je pryč. Proto je nutné pro jeho pěstování vybrat takové místo, na němž nehrozí výkyvy teplot. Koruna ořešáku by měla být plně osluněna, nikdy tedy stromek nevysazujte do údolí nebo na chladné severní či východní svahy. Nebude se mu dařit ani v horských a chladných podhorských oblastech, kde teplota v zimě často klesá pod –25 °C. Půda by neměla být studená, těžká, zamokřená ani příliš lehká, největší úrodu vám ořešák poskytne v kvalitní zemině dobře zásobené vodou i živinami.
Řez a péče
Ořešák se kromě výchovného řezu po výsadbě, kterým se určí výška stromu (polokmen či vysokokmen) a poloha kosterních větví, už prakticky neprořezává ani netvaruje. Z tohoto důvodu si jej oblíbili i chalupáři, protože strom roste na dobře vybraném místě prakticky bez zásahů. Nezapomeňte ale, že ořešák potřebuje dost místa, na malou zahradu se nevejde.
Choroby ořešáku
Největší ohrožení úrody ořechů představuje bakteriální hniloba, která zvláště ve vlhkých letech vytváří na zelených plodech černé vpadlé skvrny a významně snižuje jejich kvalitu. Zasaženy mohou být i pupeny, výhony a listy. Onemocnění lze předejít dobře vybraným výsadbovým místem – nejlepší je osluněné stanoviště otevřené do prostoru. Za vlhkých let je nezbytné proti hnilobě použít fungicidní postřik.
Podobně vypadá i antraknóza ořešáku, která způsobuje hnědě olemované šedožluté skvrny. Rozšíření této choroby zabráníte pečlivým úklidem a likvidací listí, ve kterém houba přezimuje.
Vhodné odrůdy
‚Bohumil‘ – odrůda brzy raší, je proto vhodná do teplých poloh, kde vytváří velké plody s krásnými jádry.
‚Mars‘ – klasická česká odrůda, která poměrně pozdě raší (stejně jako odrůda ‚Jupiter‘) a lze ji pěstovat i v okrajových oblastech.
‚Vilém‘ – tato novější plodná odrůda je určená do teplých poloh a vytváří velká sladká jádra. ‚Seifersdorfský‘ – odrůda dozrává později (počátkem října), hodí se proto pro teplé polohy. Jádra poskytuje veliká a plná.
‚Sychrov‘ – tuto jedinou odrůdu s červenými jádry je možné na úrodné půdě pěstovat i ve vyšších polohách.
