
Součást mého života
Alena Machalová: Dobrý den, koupila jsem si další číslo Rozmarýny – pro mě teprve druhé, protože jsem dříve o něm neměla ani tušení. O to příjemnější však bylo jeho nalezení. Časopisů o tvoření je totiž opravdu hodně, ale většina z nich je navíc „doplněná“ dalšími články o tom jak pečovat o nehty, o nohy, oční víčka, co zrovna „frčí“ v oblečení – zkrátka to, co časopisy pro ženy prošlo už milionkrát… Ve finále potom pochopíte, že toho tvoření je tam minimum. Ale Rozmarýna, to je přesně „voda na můj mlýn“. Já jsem se k tvoření dostala po narození prvního syna, kdy se stalo mým koníčkem. Od té doby jsem už ve fázi, kdy mu nemohu říkat koníček, protože je to prostě součást mého života. A tak, když jsem našla sloupeček s možností podělit se o své tvoření, tak jsem si řekla, že to zkusím a zašlu Vám odkaz na svou galerii, třeba v ní najdete něco, co se bude líbit… http://picasaweb.google.cz/alcinykoralky

Díky za inspiraci
Ahoj Rozmarýno, děkujeme ti za inspiraci, kterou nám posíláš prostřednictvím svých stále zajímavých stránek. Moc se těšíme na další nové číslo, které nám už několik let chodí do poštovní schránky. I my ti posíláme pár fotek našeho tvoření, čerpáme z přírody a snažíme se některé věci, například prázdné lahve znovu využít… Měj se krásně, zdraví
Vendula Rašková s dcerou Zuzankou

Háčkování je můj velký koníček
Dobrý den, předem bych chtěla poděkovat za váš pozitivně naladěný časopis Rozmarýna. Je v něm mnoho inspirací, ať už je to vaření, práce na zahradě, rukodělná výroba všeho možného a další. Nejkrásnější pro mne jsou však obrázky chalup, chaloupek, roubenek, které jsou velice krásné a já, i když žiji ve městě, vždy si představuji, jak před takovou chaloupkou sedím a věnuji se mému velkému koni, kterým je háčkování všech možných deček, ubrusů, záclonek… Právě takových kousků, které dokáží tato stavení zdobit a zútulňovat.
Renáta Němečková

Pařezová chaloupka
Dobrý den všem z redakce časopisu Rozmarýna, dnes jsem si koupila nové číslo vašeho časopisu, a tak se také připojím s mým příspěvkem. Naše zahrádkářská kolonie se jmenuje „Krásné“. Bohužel, kácí se tu kolem lesy – no co naděláme, žádný strom neroste do nebe… U cesty v lese je studánka, manžel ji pojmenoval Rozárka a z pařezu vytvořil Pařezovou chaloupku, to místo se přímo nabízelo. Posílám pár obrázků. U Pařezové chaloupky se zastavují cyklisté a také turisté. Nejraději to tam mají děti – když otevřou dveře u chaloupky a mohou si nabrat vodu ze studánky, je to pro ně zážitek. Tak málo někdy stačí k radosti. Aby bylo u studánky veseleji, ušila jsem ještě dva šneky. Tak to je můj příspěvek, přeji krásné dny.
Věra Hilšerová

Povedený věnec z ulit
Dobrý den, chtěla bych se s vámi podělit o mé letošní tvoření. Na chalupě nacházíme každým rokem spoustu prázdných ulit, tak jsem se rozhodla, že by byla škoda je nevyužít… A teď nám chaloupku zdobí tento krasavec. Přeji celé redakci krásné léto.
Jana Mičulková