foto: Richard Guryča

Rozjímání u Orságovy usedlosti

Přístup k opravě rozlehlého valašského statku na úpatí Beskyd je inspirativním příkladem spojení úcty a lásky k tradici s požadavky na současný standard rekreačního bydlení.

Sklářské městečko Karolinka lemující údolí Vsetínské Bečvy je branou ke známým beskydským lyžařským areálům a dobrým výchozím místem pro pěší i cyklistické výšlapy po překrásné okolní krajině. A když se z Karolinky vydáte po žluté značce na „vrch umělců“ Soláň, narazíte hned v ústí Raťkovské doliny na seskupení chalup, které rozbuší srdce každého milovníka tradiční lidové architektury.
Ještě před několika lety byl pohled na zchátralé a zarůstající dřevěnice poměrně neveselý, ale dnes se někdejší usedlost rodu Orságů skví v obnovené kráse. Současní majitelé jí dali snadněji zapamatovatelný název Chalupy pod šenkem, a pokud chcete atmosféru jedinečného souboru dřevěných staveb nasát do sytosti, můžete si některý z domů pronajmout třeba na víkend.

Součástí areálu je i někdejší výminek (vpravo) a ovčín. foto: Richard Guryča

 

Valašská komora je obdobou českého špejcharu a sloužila jako sklad obilí a dalších výpěstků. Foto Richard Guryča

 

Z chaty do chalupy

Na každého, kdo má alespoň trochu povědomí o náročnosti rekonstrukcí tradičních dřevěných staveb, působí současná podoba Orságova statku impozantním dojmem. Zároveň tu nemáte nepatřičný pocit tísně jako v muzeu, kde je potřeba tiše a opatrně našlapovat mezi exponáty. Chalupy sice ještě září novotou a místy lze narazit na stopy dosud neukončených prací, ale celkově tady vše vybízí k rozjímání uprostřed hřejivé atmosféry tmavého dřeva s úctyhodnou historií.

„Nejprve jsme měli chatu nedaleko na Vranči. Byla to moderní chata, kterou jsme kompletně zrekonstruovali, a já jsem si říkal, že tady přece nebudu jen tak sedět,“ vzpomíná Jaroslav Monček. „Věděl jsem, že chci starou roubenku, protože mám rád historii, staré věci a takový ten typický pach letitého domu.“ Následovalo asi roční období neúspěšného hledání. A pak jel Jaroslav jednou na kole do Raťkovského údolí. „Ty krásné dřevěnice mě hned zaujaly, i když tehdy byly strašně zdevastované,“ říká dnešní majitel usedlosti, který vzápětí zjistil, že domy obývané naposledy na přelomu 80. a 90. let minulého století jsou na prodej.

Jaroslav je vyhlášený kuchař a příruční zahrádka mu poskytuje čerstvé suroviny. foto: Richard Guryča

 

Středem usedlosti je původní obytná chalupa. foto: Richard Guryča

 

„Všichni říkali, že jsem se zbláznil, že je to šílené a ať to raději zapálím,“ směje se Jaroslav. „V takové chvíli si ale musíte představit, jaké to bude, až bude všechno hotové. Vůbec mi ovšem nedocházelo, kolik to bude stát.“

Jaroslav Monček říká, že už od začátku chtěl domy opravit tak, aby vydržely alespoň dalších sto let. Začalo se rekonstrukcí hlavní chalupy, původního obytného domu, vedle nějž je v malém areálu ještě komora, výminek a bývalý ovčín. Na opravách pracovala najatá firma a zvládla to za rok včetně výměny zničených spodních trámů, krovů a střechy.

„My jsme tady v té době přebývali mezi prkny a cementem a k tomu jsme pendlovali a stále pendlujeme mezi Karolinkou a Prahou, kde s partnerkou provozujeme restauraci,“ připomíná Jaroslav. „Firma Tesařství Švehlík z Francovy Lhoty pracovala skvěle, ale vždycky musíte vědět, co chcete, aby to mohli řemeslníci podle vašich představ udělat. Kladl jsem neustále důraz na zestařování a kartáčování dřeva, sem tam je potřeba něco poklepat kladívkem, nebo dokonce navrtat, aby vše dostalo autentickou patinu. Každému bych doporučil i firmu Stolařství Tomáš Jiraska, která nám dělala veškerý nábytek.“

Kamenné prvky se znovu vylouply na světlo a ožily do původní krásy. foto: Richard Guryča

 

Do kožucha

Majitel si pochvaluje i spolupráci s památkářem Jaroslavem Novosadem, který na rekonstrukci dohlížel. „Musíte si prostě sednout i lidsky, pak je to snadné. Říkal, že to budu dělat dvacet let, a mému plánu, že to bude za tři roky hotové, se jenom smál. Měl jsem jasnou představu, co chci, ale veškeré detaily jsem s panem Novosadem probíral.“ Od památkáře se například dozvěděl, že v domě jsou určité zvláštní prvky, například extrémně vysoký strop, který ve valašských usedlostech běžně nebýval. Vše se totiž dělalo úsporně, aby se zabránilo únikům tepla. Ale Orságův statek byl na valašské poměry bohatý. „Všechny detaily, které tady vidíte, ať už okna, či dveře, nebo kování, jsou vždy výsledkem mého poměrně pracného hledání. Mám představu, snažím se najít něco, co jí odpovídá, a pak samozřejmě proberu s památkáři, jestli to lze takhle udělat, jestli je možné třeba použít určitý typ okna. V jedné místnosti jsme nechali přiznané dřevěné roubení, což není valašská tradice, protože uvnitř se i v dřevěnicích stěny omítaly. Omítky jsme tedy udělali alespoň v hlavní obytné místnosti. Dali jsme to – jak se tady na Valašsku říká – do kožucha.“

V kuchyni najdete zařízení sice stylové, ale především praktické. foto: Richard Guryča

 

Chodba slouží jako malé muzeum historie usedlosti. foto: Richard Guryča

 

Všechny dřevěné konstrukce jsou natřené přírodními oleji s včelím voskem. Na střeše je štípaný dřevěný smrkový šindel v duchu valašské tradice, i když Jaroslav připouští, že ho v budoucnu nahradí odolnějším dřevem.

„Smrkové šindele by se měly každé dva tři roky natírat. U nižších střech to není problém, ale pokud jde o ty vyšší, možná tam už za pět let nevylezu. Přemýšlím tedy, že bych smrkový šindel postupně nahradil modřínovým, který vydrží stejně jako smrk, ale nepotřebuje kvůli vyššímu obsahu pryskyřice údržbu. Zčerná a pak vydrží třicet let.“

Stěny koupelny chrání odolný marocký štuk. foto: Richard Guryča

 

V této koupelně se využívá kontrast přírodníc. foto: Richard Guryča

 

Důraz na detail

Po ukončení prací na hlavním domě se pokračovalo rekonstrukcí ovčína, nejmenší budovy, kde se Jaroslav ještě chystá vybudovat saunu. Pak přišla na řadu komora, což je vlastně špejchar určený na skladování obilí. Na Valašsku se mu ovšem říká komora.

„Původní záměr byl opravit usedlost pro nás, pro rodinu a pro kamarády. Právě s ohledem na naše soukromí i soukromí našich hostů jsme budovali v každém ze tří obytných objektů kompletní zázemí včetně kuchyně, koupelny a toalety. Zatímco na chatě, která byla zhruba půl kilometru do šíleného kopce, byla návštěva vzácností, sem za námi někdo přijíždí každou chvíli. Je to tady koneckonců i vyhlášené lyžařské středisko, v okolí se všechno rekonstruuje, což je na jednu stranu dobré, ale odvrácenou tváří toho všeho je strmý růst cen zdejších chalup,“ konstatuje Jaroslav.

Tradiční modř kachlů akumulačních kamen s barvou trámů skvěle ladí. foto: Richard Guryča

 

I zde je vidět Jaroslavova vášeň pro shromažďování starých věcí. foto: Richard Guryča

 

I když ještě některé práce zbývá dokončit, zaujme v jednotlivých objektech každého příchozího důraz na detaily a pečlivost, s níž byl očividně vybírán dobový nábytek i jednotlivé zařizovací předměty. Ale – jak už jsme ostatně řekli – necítíte se tu jako v muzeu. Mnohé věci jsou spíše inspirovány určitým historickým obdobím a dodávají interiéru styl bez zbytečných kompromisů se současným standardem bydlení.

„Pokud jde o původní vybavení nebo předměty, které by upomínaly na minulost usedlosti, moc toho nezbylo. Většinu věcí, které tady dnes dokreslují historickou atmosféru, jsem koupil,“ říká majitel. „S mojí partnerkou Petrou jsme v budování a určování stylu chalupy ve shodě. Já vymýšlím, ona dolaďuje. Chodíme spolu do muzeí a do skanzenů a hledáme detaily, které by nás mohly inspirovat. Ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm třeba najdete chalupu Rákošovo, která kdysi patřila do rodiny někdejších majitelů naší současné usedlosti a do Rožnova byla přenesena z místa nedaleko odtud. V ní jsme našli určitý vzor například pro tvorbu schodiště.“

Jednoduchá a funkční kuchyně ve výminku dodržuje retro styl. foto: Richard Guryča

 

Ložnici zdobí replika Valašské madony od Adolfa Liebschera. foto: Richard Guryča

 

Když položím Jaroslavovi otázku, co bylo na celém procesu opětovného probuzení Orságovy usedlosti k životu nejtěžší, dlouze se zamyslí: „Co bylo nejtěžší? Všechno a nic. Přesněji řečeno, nenapadá mě nic, co by bylo až tak těžké. Nejtěžší je mé podnikání v Praze, toto je moje životní radost, a když tak nad tím přemýšlím, žádná negativa mě nenapadají.“

Uprostřed krásně a doslova láskyplně opraveného statku opravdu není až tak těžké představit si, že tady člověk na všechny problémy snadno zapomene. Přijeďte se ostatně přesvědčit sami, budete vítáni. Na kolo, na lyže nebo na pěší túry po okolí je odsud opravdu jen pár kroků.

Náznak modré se promítá i do koupelny v modře laděném výminku.n foto: Richard Guryča

 

Petra Kňourková, Jaroslav Monček a Maya. foto: Richard Guryča

 

chalupypodsenkem.cz

 


Text a foto: Richard Guryča

Další články

Papírové misky na šperky

Papírové misky na šperky

Ze starých novin lze snadno vytvořit lehounké misky, které můžete využít jako praktickou dekoraci. Jak si je na závěr vyzdobíte, je čistě na vaší fantazii.

Celý článek

Nápady na DIY úložná řešení

Nápady na DIY úložná řešení

V každé domácnosti se potýkáme s výzvou, jak efektivně uskladnit naše věci. Máme pro vás inspiraci, jak vytvořit úložná řešení, která nejen udrží vaši domácnost v pořádku, ale navíc je pořídíte levně a chytře.

Celý článek

Čemeřice kvetou i v zimě

Čemeřice kvetou i v zimě

Chcete-li obdivovat rozkvetlou zahradu i v zimě, vysaďte na záhony čemeřice. Stačí, když se teploty dostanou nad nulu – poupata se rozvinou i na sněhu. Pokud se mráz vrátí, jednoduše se zavřou, aby s lepším počasím zase vykvetla.

Celý článek