Recyklace v hlavní roli

Součástí sedmého ročníku projektu Balakryl RECY věci byl i letos kreativní workshop, který pod vedením zkušených designérů Antonína Wenzela a Mariana Lacka proběhl v červnu ve veřejné Fajne Dílně v Ostravě. Rozmarýna při tom nemohla chybět, a tak se tam teď s námi můžete podívat i vy.

O co tady vlastně jde

To se tak sejde hromada nadšenců, kteří rádi vlastníma rukama tvoří něco pěkného a vědí, že všechno, co se vyhodí, nemusí nutně skončit na skládce. Staré harampádí vidí v jiném světle a je jim upřímně fuk, že si třeba ostatní klepou na čelo. Tak ať. Věří, že se věci dají využít, a mnohdy ke zcela jiným účelům, než byl ten původní. Vnímají jejich krásu i přesto, že věci už mají odslouženo, a jsou přesvědčení, že ze všeho je možné ještě něco užitečného vyrobit. A hlavně jen nemluví, ale konají. Takže se neváhají vrhnout po hlavě do hry nazvané Balakryl RECY věci.

Nejdříve si ale každý z nich musel „podat přihlášku“ tak, že na webu www.balakrylrecyveci.cz prezentoval některý ze svých hotových projektů. Z těchto děl designéři vybrali dvacítku tvůrců a pozvali je na víkendový workshop, který se letos poprvé konal v Ostravě – v hodinové dílně. Tam měli k dispozici veškeré nezbytnosti od nářadí a strojů přes materiály až po odborníky, kteří byli ochotni a schopni jim pomoci a poradit v každé situaci. Účastníci workshopu tak měli příležitost posunout svou tvorbou dál.

Letos už po sedmé

Dvacet nových unikátních děl spatřilo světlo dílny po dvou dnech. Někteří svůj počin vykouzlili ve dvojicích, jiní se s tím rozhodli poprat na vlastní pěst. S úsměvem na rtech do toho šli ale všichni bez výjimky.

Akce „co si ulovíš, je tvoje“ začala v sobotu ráno úderem jedenácté hodiny na sběrném dvoře. „Zážitek na celý život,“ rozplývá se jeden z účastníků a nadšeně se noří do hloubi kontejneru. „Tři, dva, jedna… teď. Máte půl hodiny,“ oznamuje jedna z pořadatelek. Už po chvilce je odkudsi z dáli slyšet první vítězný pokřik. „A z toho taky něco bude?“ baví se dva o pár metrů vpravo. „Že váháš, kámo! To tu nikdy nenechám!“

Moře odpadu? Ne, ostrov pokladů!

Rošty i čela z postelí, poškozené židle, sedátko z houpačky, lavička, přepravky na zeleninu, stará dřevěná okna, vytrhané parkety, dráty, kabely, televize z padesátých let, pružiny z matrací, kostra vyhořelého stropního svítidla, gramofonové desky, ocelové trubky, plastové i pozinkované roury, dráty, plechy všeho druhu, perlinky i geotextilie, části starých skříní a nejrůznějšího nábytku. Vše objeveno a s neskrývaným jásotem naloženo do vozu. Hurá do dílny!

Ukaž, co v tobě vězí

Všichni účastníci workshopu se lačně vrhli k hromadě odpadu na terase dílny a každý si odnesl svůj poklad na své pracovní místo. Následovalo soustředěné broušení, klepání, řezání, které nebylo radno vyrušovat. To pak člověk jen mlčky stojí, pozoruje a přemýšlí. Proč takových kreativců není víc? Proč se lidé bez rozmyslu zbavují starých věcí, když by je jiní ještě rádi využili a přetvořili v něco jiného?

Tak ahoj zase příští rok – možná právě s vámi!

Jakub Lipowski – Lavička Chromak „Můj cíl tvorby? No přece Wow efekt!“

 

 

Petra Suchá – Lavička Růžové posezení „Ráda šiju, ale lavička byla výzva, které se nedalo odolat.“

 

 

Ivana Vlčková a Alena Pechátová – Honeymoon „Na svítidlo jsme použily kostru starého stropního světla, které vyhořelo.“

 

 

František Povolný – Domácí věštírna „Co z toho vznikne? Co bych dal za to, kdybych znal budoucnost…“

 

 

Irena Steinerová – Svítidlo Tři veteráni „To se tak sešli tři vysloužilci, mlýnek na maso, čistič nafty a růžový filtr, a vykročili na společnou cestu.“

 

 

Iveta Melichar – Stůl a židle Chill Hard! „Tohle nebylo vůbec snadné, ale dala jsem to!“

 

 

Martin Zatloukal – Stolek z přepravek „V podobě konferenčního stolku budou přepravky ještě dlouho sloužit.“

 

 

Tomáš a Romana Inderkovi – Industriální stůl Victoriam Nostram „Vytvořili jsme výrobek z kovu, materiálu, se kterým jsme neměli zkušenost. Je to takové naše vítězství.“

 

 

Marika Mánková – Kuchyňské okno „Funkční okno s LED slunečním nasvícením, kde se dají i pěstovat bylinky.“

 

 

Jan Čížek a Andrea Venenyová – Kavárenský set „Věci od popelnic jsme použili na výrobu kavárenského setu – hodiny, stůl, podšálky a pánské motýlky.“

 

 

Matěj Jedlička – Desková hra Bludiště „A na světě je další prototyp deskové hry. Věřím, že zaujme…“

 

 

Lucia Šedivá – Space(trash) Oddity „Nájsť na zbernom dvore úlomky šedého polystyrénu bolo ako objaviť skutočný poklad.“

 

 

Petra Zacpalová – Interiérový závěs Sweet Dreams „Zlatý staniol jsem seskládala do origami jehlanů, které jsem navlékla na silonové lanka.“

 

 

Andrea Masaryková – Šachy z televize „Nečum do telky… alebo hej!“

 

 

Ludmila Kelersová – Multifunkční stěna „Sklo, které jsem chtěla proměnit v zrcadlo, mi prasklo, ale jsem ráda. Kdyby se tak nestalo, nevzniklo by tohle.“

 

 

Veronika Novotná a Michaela Tkáčová – Stolek Gradient „Použití necháme na vás, ale navrhujeme popíjení nápojů, po kterých budete mít druhý den okno.“

 

 

výlet alespoň se dvěma lahvemi paliva. Venku přísný kov uvnitř jemná kůže.“

 

 

Jarmila Wilczková – Lenoška nejen pro lenochy „Na hromadě ležela dvě úžasná křesla. Čalounění se využít nedalo, a tak z nich vzniklo jedno.“

 

 

Dana Dostalíková – Lucerna z piva „To tak jednou manžel opravoval auto a pil u toho pivo…“


Text: Lucie Dvořáková; foto: autorka a Balakryl

Další články

Begonie do truhlíku, záhonu i na terasu

Begonie do truhlíku, záhonu i na terasu

Můžete si s nimi vyzdobit květinové záhony na zahradě, terasu či balkon zkrášlí begonie v truhlících a doma v bytě vás potěší krásné květy pokojovek. Podívejte se, z jakých druhů můžete vybírat.

Celý článek

Řezbářka a loutkářka Hanka Čížková: Loutky na nitích mám nejraději

Řezbářka a loutkářka Hanka Čížková: Loutky na nitích mám nejraději

Hrát loutkové divadlo začala Hanka Čížková už v osmi letech. Ještě více ji ale o několik let později zaujalo vyřezávání loutek ze dřeva. Jako řezbářka a loutkářka pak pracovala v plzeňském Divadle ALFA nebo v Loutkovém filmu ve Studiu Jiřího Trnky v Praze. Před lety založila vlastní autorské divadlo Divadýlko HáČek. Loutky ji tak provázejí po celý profesní život.

Celý článek