Ač se na chalupě Fantových ještě nějaké změny chystají, už by se neměly týkat současného vzhledu exteriéru

Proměna podhorské chalupy

Kateřina a Richard žijí v Brně a mají tři děti a psa. Jakub a Bára jsou dospělí, třetímu, Matějovi, je pět let a jeho máma tvrdí, že je hotový chalupář. Rodina si totiž předtím, než se narodil, pořídila chalupu a Matěj zažil většinu oprav. Rekonstrukce se ale chýlí ke konci.

Chalupu na jižním okraji Orlických hor kupovali Richard a Kateřina Fantovi před 10 lety na inzerát. Zprvu vážně uvažovali o jiné chalupě, ale nelíbila se jim její cena. Od prvních úvah k vážnému zájmu uplynuly čtyři roky. Byla zima, svítilo sluníčko, oni lyžovali a jejich dávné touhy usadit se v tomto kraji se znovu probudily. To podstatné se ale odehrálo až o půl roku později.

Nejdříve sem byl vyslán Richard na obhlídku několika chalup. Kateřina s dojetím vzpomíná, že bylo 1. července 2009, kdy její muž telefonoval a mluvil o krásném místě, kde stojí nejvážnější kandidát – malá chalupa. O týden později se sem vypravili oba i s realitním makléřem. Nechali si nějaký čas na rozmyšlenou a v srpnu bylo vyhlídnuté stavení jejich.

Hrůzný, děsivý, katastrofální… To byly přívlastky, které se sem hodily. Kateřina objasňuje: „Všechny podlahy byly chycené dřevomorkou, ta byla prorostlá i do matrací v postelích.“ Čekala je velká rekonstrukce.

Ač se na chalupě Fantových ještě nějaké změny chystají, už by se neměly týkat současného vzhledu exteriéru

 

Dvě stě let stará chalupa

O letitosti stavení svědčí několik prvků: původní roubení, sedlová střecha s námětky, podlomenice a tři okenní otvory v průčelí. Chalupu doplňuje na návětrné severozápadní straně dřevník bedněný svislými prkny, na straně otevřené slunci je dlouhé kamenné zápraží kryté střechou. Bednění je vlastně všude kromě obytné části, která je z části roubená a z části zděná.

Matěj, Kateřina, Richard a fenka Dolly

 

Nejvýraznějším prvkem domu je střecha. Ačkoli byl dřevěný štípaný šindel v minulosti jako střešní krytina ve venkovském prostředí nejdostupnější a nejlevnější možností, dnes je tomu naopak a staveb s touto krytinou je poskrovnu. Tady ale je a je doplněn nenápadnými parádičkami v podobě dřevěných rýn a vyřezávaných okapních háků. Jednoduchou skládanou lomenici zdobí po okrajích krajkoví závětrných lišt. To je dnešní stav.

Kousek od chalupy je v zemi vyhloubený sklípek

 

Když Fantovi začali chalupařit, nejdříve si přizpůsobili dvě místnosti v přízemí – sednici a pokojíček. Zpočátku jim pomáhali Kateřinin otec a kamarád Jirka z nedaleké chalupy, který se s nimi blíže spřátelil. „Spali jsme tu všichni! A byl to zážitek!“ usmívá se Kateřina. Richard pragmaticky vypočítává: „Znamenalo to obrousit stropní trámy, udělat podlahy, pan Šindelář z Rožmitálu vyráběl nábytek, vymalovali jsme. Do první zimy jsme tyto místnosti chtěli mít hotové, což se podařilo. Pokojíček vedle sednice se od té doby již neupravoval, ale je potřeba se k němu vrátit. Chci stěny naházet sanační omítkou,“ plánuje. Dlužno říct, že pokojík je opravdu malinký. Možná tu žil výměnkář, možná to bývala mateřinka – klidné místo pro maminku s miminkem. Chalupáři z něj chtějí udělat pokoj pro hosty.

 

 

Háky na rýnu jsou originální

 

Rekonstrukce následující léto

„Další léto jsme se pustili do střechy, vyměňovaly se spodní trámy u roubených stěn, pak vyrostla pergola v zadní části…,“ rekapituluje Richard. Na tyto práce si pozvali fi rmu pana Miroslava Brázdy z Moravan u Brna. „Pan Brázda ovládá řadu řemesel a poradil mi s kdečím,“ kvituje s povděkem Richard a jmenuje, které znalosti se na chalupě uplatnily: zedničina, tesařina, rozvody vody, topení, práce se sádrokartony, s keramickou dlažbou a obklady. Pan Brázda si rozuměl i s kamenem, ze kterého stavěl všechny kamenné prvky – zápraží, zahradní krb, studnu. Všechno ze dřeva dělal Richard spolu s Kateřininým otcem. Poradili si jak s laťováním střechy, tak se štíty, prkennými stěnami, podhledy a k tomu tatínek vyráběl krásné maličkosti jako například již zmiňované háky na okap nebo vyřezávané lišty lemující střechu.

Nenašli byste tady kousek plastu. Zadní část chalupy je ze dřeva, kterému sekunduje místní kámen

 

Richard se ještě vrací ke vzhledu chalupy. „Štíty jsem předělal. Byly hnědé s bílými pruhy, ale krajově se sem moc nehodily. Při mých častých výletech na kole jsem si udělal obrázek o tom, jak by měl zhruba vypadat štít na okraji Orlických hor. Inspiroval jsem se také u roubenek, které staví pan Roubal, podle nich jsem je vyskládal a převzal některé zdobné detaily. Dřevo jsem natíral lazurami značky Adler. Nový štít je tmavší než bedněné stěny, ale postupně zbytek chalupy přetíráme.“

Dřevěná krytina je na střeše od roku 2012. Ručně štípaný šindel vyráběl a pokládal pan Odehnal z Proseče. „Spolupráce s ním je bezvadná. Budeme od něho potřebovat ještě dřevěný žlab na severní stranu a na střechu na dřevník.“

Televizi v rohu sednice ani nevnímáte

 

Dispozice interiéru včera a dnes…

Původní dispozice zahrnovala sednici a pokojík, a když Fantovi chalupu kupovali, byla naproti nim přes chodbu provizorní koupelna a temná komůrka s malým okénkem. Pod střechou pak čekala klasická půda. A dnes? Dispozičně se toho moc nezměnilo, ale přízemní místnosti dostaly šmrnc a podkroví bylo zobytněno.

Zápraží je vyskládáno z místního kamene

 

Hned za vstupními dveřmi je průchozí zádveří pokračující po celé délce chalupy. Do obytné části vedou první dveře, za lavicí je dílna a pak překvapivě chodba zahýbá a vede až do dřevníku na opačné straně chalupy.

Obytná část začíná chodbou. Vpravo je sednice, z níž se dá jít do pokojíku, vlevo jsou dveře do koupelny, pak schody do podkroví a na konci chodby se dá opět projít do dřevníku a do technické místnosti, která vznikla z komůrky.

Dlažba v zádveří půdovky jen připomíná

 

Místo půdy jsou dva pokojíky na jedné straně, jedna větší ložnice s obývacím prostorem na druhé a koupelna. Kateřina si chválí, že na zateplení nešetřili, což se vyplatilo. V zimě je v podkrovních pokojíkách teplo, v létě zase chládek.

Na kamnech se dá spát v létě, v zimě je na nich moc velké teplo

 

Kamna neměnili hned

Z někdejšího zařízení toho moc nezbylo: lavice ve vstupní chodbě, truhla v ložnici. Nábytek je tedy nový. Do sednice ho vyráběl pan Šindelář z Rožmitálu pod Třemšínem, stejně jako do ložnic či spodní koupelny. Některé kusy majitelé koupili hotové, například sedačka a stůl v obývací ložnici pocházejí z IKEA. Postel pro tři sestavil z trámů Richard, vedle stojící kolébka je z dílny Kateřinina tatínka.
Sednice voní i přes deset let provozu novotou, a to nejen po nábytku. Kachlová kamna chalupáři měnili před pěti lety. „Ten rok se natírala střecha a dělala se jímka,“ říká Richard. Kateřina s úsměvem dodává: „A narodil se Maťa.“

Strop ve světnici je původní

 

Kamna stavěl kamnář ze Svitav. Na výměník je napojeno devět radiátorů. „Na kamnech nevaříme, smí se na nich jen ohřívat. Manžel je totiž háklivý na každou kapku na tálech,“ potutelně prozrazuje Kateřina, „ale využíváme troubu!“ Pod spaním na peci jsou dvířka, za nimi je přístup k rozvodům. „Inspirovali jsme se v Chataři chalupáři! Máme schované výtisky z posledních deseti let a v nich neustále nacházíme nápady,“ sděluje paní domu.

Veškerý kanafas a povlečení nakoupila u Václava Zítky z Police nad Metují. Polštářky, ubrusy, záclony, podsedáky a další výrobky si z kanafasu dala ušít. Zatímco v přízemí je textil sladěn do zelena, v ložnicích má modré tóny.

Kachlová kamna jsou jako za starých časů. Za obloukovými dvířky pod ležením je přístup k rozvodům

 

Co upoutá, je malovaná chodská keramika vystavená na policích i všude nad okny. „Líbí se mi, že je barevná. První soupravu jsem dostala od maminky a teď je to vítaný dárek. Například kořenky jsou od manžela k Vánocům!“

Loutky vyráběl Kateřinin strýc až do svých 85 let

 

Co je čeká

V létě je příjemně za chalupou, kde si Richard s Kateřinou nechali postavit pergolu se zahradním krbem. Pergola je situovaná k jihu a je odsud vidět špička místního kostelíka. Pohled na nekosenou louku nutí Richarda k povzdechu.

V obytné ložnici upoutá zejména široká postel, kterou vyrobil Richard

 

„Je to zvláštní louka. Hnízdí na ní chřástal, proto se tráva seče až v srpnu. Louka nám nepatří. Nechali si ji bývalí majitelé chalupy. Kdyby se podařilo přemluvit je k prodeji, chtěli bychom tam vysázet ovocné stromy. A u chalupy bych postavil velkou stodolu,“ krátce se zasní chalupář. Pak hodnotí uplynulé roky: „Každý rok jsme zprovoznili jednu místnost, podle času a peněz. Byly roky, kdy jsem tu byl i padesát víkendů! V plánu mám ještě úpravy zemního sklípku a dřevníku, zadní pokojík a osazení dřevěné rýny na severní straně chalupy. A také čeká komín. Je úplně nový,“ říká potěšeně, „ale chybí mu klobouk. Musím ho dodělat.“

Starou litinovou vanu jim daroval kamarád

 

Když se ptám, jestli stihnou něco mimo chalupu, pátrají v paměti: „Jezdíme na kole, v létě chodíme na Moravu na hříbky, Olomoucký kraj totiž leží tři sta metrů odsud,“ směje se Kateřina. „A v zimě lyžujeme,“ přidává se Richard. „Ale už dlouho jsem tu na lyžích nebyl…“

V podkroví je také útulno


Text: Martina Lžičařová; foto: Petr Živný

Další články

Zkrášlete si domov květinami

Zkrášlete si domov květinami

Máte rádi přírodu? Pozvěte ji k sobě domů, a vytvořte si domov plný svěžesti a živé krásy. Podívejte se, jak půvabné dekorace a zátiší si můžete z vykouzlit z pokojových květin.

Celý článek

S vůní starých časů

S vůní starých časů

Před dvaceti lety byste velkému domu stojícímu osaměle před obcí Růžová na Děčínsku věnovali jen malou pozornost. Byl šedý, tu a tam oprýskaný, s neupraveným okolím. Ale v prvním desetiletí nového milénia se začal měnit.

Celý článek