Otisky přírody – návštěva u šperkaře Hanuše Lamra

Jak jste přišel na spojení šperků a přírody?

Příroda mě lákala už v dětství. Pocházím z Prahy, ale hodně času jsem trávil na vesnici, dokonce jsem tam chodil i několik let do školy. Táta byl malíř, takže sice skoro nevydělával, ale mohl pracovat na chalupě. Já byl odmala trochu samotář. Melancholicky jsem si dumal za chalupou mezi kameny a sbíral šnečky a asi i z toho se vyvinula má láska k přírodě. Na střední škole jsem už dělal první objekty – nacházel jsem větvičky a různě jsem je pomalovával.

Jak často podnikáte výlety do přírody dnes?

Nejrůznější větvičky, stvoly, kamínky sbírám pořád. Dlouhodobě pracuji na kolekci nazvané „Angelika“, která je ze stvolů angeliky lékařské. To je rostlina s podélnými rýhami jako má třeba i bolehlav nebo bolševník – vypadá to jako manšestráky.

Souprava inspirovaná hrachorem

Jak s tou rostlinou pracujete?

Stvol nakrájím na prstýnky. Poté je odliju a můžu s nimi pracovat dál, třeba je osadit kameny nebo do nich dělám různé zářezy pilkou. Pak to vypálím. Zůstane mi jen odlitek a všechno přírodní po vypálení vymizí. Úplně to vyhoří. Je to vlastně jakýsi otisk přírody.

prsten Angelica

Co všechno jste už podobně přetvořil?

souprava z kolekce Thuje

Kromě kolekce Angelika tu máte i kolekce nazvané Červotoč a Aristolochia. Čím se odlišují?

Výrobky z kolekce Červotoč jsou přesným otiskem kůry, jak na ní byly vyhlodané cestičky. Mám tam i lýkožroutí struktury – je to takové dekadentnější, ale zase čisté. Aristolochia je latinský název podražce. Je to liána, která roste v Čechách, nám v Orlických horách hned za chalupou. Má taky pěknou strukturu, používám ji hodně na prstýnky.

Inspirace brouky nebo třeba šiškami

Jaký je o vaše výrobky zájem?

Zájem je čím dál větší, dělám věci na zakázku a také malosériově, tyto šperky si může dovolit každý, kdo se do nich zamiluje. Ještě tu ale není moc lidí, kteří by si koupili moje autorské brože, protože jejich cena se rovná ceně obrazu. Navíc, když si pořídíte brož třeba za třicet tisíc korun, musíte pak také dávat pozor na to, aby se neztratila. Ale o prstýncích, které dělám, si lidé mezi sebou navzájem říkají a ozývají se mi, letos dělám už několikeré snubáky. Můžu jim je vyrobit jak ve stříbře, tak ve zlatě.

Náušnice Cypřišek

Co všechno ke své práci potřebujete?

Je toho hodně, ale důležitá je třeba speciální lupénková pilka, kterou používají i zlatníci. Má různé tloušťky. Řežu s ní většinou do stříbrného nebo zlatého plechu, ale dá se s ní například přeříznout i stvol angeliky. Běžně používám i skalpel, pinzetku, malé vrtáčky nebo frézky. Na kov mám větší frézky, mám tady i stolní vrtačku, malé jehlové pilníčky, půlkulaté, kulaté i ploché kleště na ohýbání a natlačování. Potřebuju také mikrohořák na jemné věci a občas využiju i plynovou bombu a pistoli.

Prsten Planetka

Jak často vystavujete?

Často vystavuji třeba na Designbloku. Letos jsem se také účastnil prestižního šperkařského veletrhu Inhorgenta v Mnichově. Byli jsme tam tři Češi a měli jsme dohromady jeden stánek. Získali jsme spoustu kontaktů v zahraničí a domluvili jsme, že příští rok by mohla být výstava českého šperku v Paříži.

Prsteny ve tvaru květin i brouků

Uživí vás šperkařina?

Teď už ano. Hodně mi pomohla brož pro Madelaine Albrightovou, o níž mě požádalo ministerstvo zahraničí. Když o člověku není slyšet, uživí se v tomhle oboru těžko. Šperk je třešnička na dortu, kterou si člověk koupí na celý život. Bižuterii si pořídíte třeba jen na chvilku a nevadí vám, že se časem rozpadne. U šperku je také důležité, aby měl nějaký příběh.

Snubní prsten Červotoč

Děláte dnes šperk naplno nebo si najdete čas i na jiné věci?

Zpočátku jsem dělal i dřevěné objekty v krajině. Původně jsem chtěl být sochařem a myslím si, že v mojí práci je sochařství hodně znát. Všechno modeluji, jako bych to dělal dlátem, ale v malém. Zároveň to různě doplňuji, u broží pracuji kromě litého stříbra ještě s epoxidem, syntetickou pryskyřicí – a to je taky takové sochařství. Třeba si odliji mochyni do průsvitného barevného plastu a pak ji dobrušuji. Vznikne z toho krásný modrý nebo žlutý květ. Chtěl bych do svých šperků dát všechno, co lze – třeba i mlhu. Když otevřu stvol a jsou tam napadaná nějaká semínka, tak je tam nechám, protože vím, že až to vyhoří, bude to výtvarně zajímavé. Převádím tak vlastně přírodu do kovu. A někdy se mi podaří dostat tam i nějaký nadhled.

Hanuš Lamr

Narodil se roku 1976 v Praze. Vystudoval Vysokou školu umělecko-průmyslovou se zaměřením na šperk. Během studií prošel stážemi v ateliérech fotografie a sochařství. Zájem o přírodu podnítil všechny Lamrovy současné kolekce. Fascinují ho především rostliny, za kterými podniká výpravy do přírody. Různé druhy šperků vznikají také pro oděvy jeho ženy Zlatky, jejíž modely jsou známy pod značkou Goldie & Frost. Společně vytvořili dnes už legendární kolekci Liči. Broží nazvanou „Oranžové liči“ je Lamr zastoupen ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. www.hanuslamr.cz