Originální osvětlení
Vážená redakce, mám moc ráda kreativní svět a pochopitelně i váš inspirující časopis. Ráda bych se s vámi a případně se čtenáři podělila o svou tvorbu. Je všestranná, mým hlavním oborem je aranžování a vazba květin, dále různé výtvarné techniky, jako například malba na hedvábí, na textil, keramika nebo pletení z pedigu či decoupage. Posílám vám ale fotografie mého lustru, který jsem vyrobila z lahví od vína. Dna odřízl sklenář a květinky, které jsou vylisované na lahvích, jsem zvýraznila zlatou barvou na sklo. Veškerá elektroinstalace je schovaná v obalu z velkého kusu kůry korkového dubu a drobné skulinky jsem zamaskovala pomocí tavné pistole kousky islandského mechu.
Bc. Hanka Turecká
S aranžmá jsem měla úspěch
Veronika Šťastná: Jsem ráda, že jsem na váš časopis narazila. Bylo to sice náhodou a možná i omylem, ale hned po přečtení prvního čísla jsem si objednala předplatné. V podzimním čísle jste ukazovali, jak vydlabat dýni a naaranžovat do ní podzimní květy. S aranžmá jsem měla úspěch, a za to vám děkuji. Nyní se chystám na věnec z větviček z čísla 2/2013. Kroucené vrby máme ažaž, tak doufám, že se mi podaří udělat aspoň z poloviny tak pěkný věnec, jako je ve vašem časopise. Přikládám foto mé loňské jarní výzdoby, která je strašně jednoduchá a myslím si, že svůj účel splnila. Přejí vám hodně úspěchů a ať jste stále ten super časopis se skvělými nápady jako doposud.
Pro koledníky
Dana Bušková: Zasílám ukázku své tvorby pro Velikonoční čas. Zde na vesnici koledníků přijde hodně, tudíž hospodyně musí být připravená, snažím se, aby to bylo vždy něco jiného. Papírová hmota (obaly od vajíček) je po navlhčení velmi tvárná, a dá se po dokonalém vyschnutí povrchově upravit buď barvou nebo ubrouskovou technikou. Vytvořila jsem tedy polovinu skořápky velkých vajec, které naplním koledou. Vedly mne k tomu nostalgické vzpomínky z mládí, kdy se svobodná děvčata vždy starala, aby měla pro svého chlapce připravenou kraslici, která ovšem byla z pravé čokolády.
Houpačka pro dlouhány
Milena Sýkorová: Milá redakce, velmi mě zaujal váš časopis (tak, že jsem se rozhodla pro předplatné), je zajímavý a rozmanitý. Posílám vám svůj příběh, třeba bude někoho inspirovat. Máme zahradu a stále jsem chtěla houpačku, ale peníze bylo potřeba stále na něco jiného, a navíc jsem chtěla „klimbat nohama“, což u žádné prodávané (při mé výšce 176 cm) nebylo možné. Náš kamarád měl starou nepoužívanou a nabídl mi jí. Skočila jsem po ní „všemi deseti“. Celou jsme ji s manželem obrousili, znovu nalakovali. Manžel přidělal dřevěná „kopyta“, aby byla vyšší. Ze staré postele použil lamelové lůžko, které upravil na sedadlo, to prodloužilo sedák pod nohama (jsme totiž všichni velcí). Já jsem ušila ze staré, 10 cm široké molitanové matrace technikou patchworku sedák, opěrák a polštáře. Střecha i sedák a opěrák jsou ze silného plátna. Na sedák a opěrák jsem ho obarvila a střechu pro sjednocení olemovala stejnou květovanou látkou, která je v patchworkových dílech. Na polštáře jsem použila staré džíny, na rubové straně jsou všity jejich kapsy. Střecha se k rámu připevňuje pomocí pásků suchého zipu. Posílám vám fotografie proměny, kterou jsme s manželem provedli. Teď už klimbá nohama i moje dcera (měří 188 cm).
Všelijaké dekorace
Pavla Mašková: Nové číslo vašeho časopisu Rozmarýna mě opět velmi potěšilo. Mám jej předplacené od prvního čísla a musím vám říct, že každé číslo je lepší a lepší. Líbí se mi, že v časopise najdu od každého něco, že není pouze jednostranně zaměřený. Velmi mě baví vyrábět všelijaké dekorace, a tak mi nedá, abych se s vámio některé nepodělila.
