Foto: Shutterstock

Když len hraje všemi barvami

Len se s modrou barvou pojí téměř čítankově. Zahradníci ale dobře vědí, že může kvést také červeně, žlutě nebo bíle. Lny se navíc jeden od druhého liší dobou vegetace: zatímco tradiční přadný len je jednoletý, na zahradě každý ocení spíše trvalky. A víte, že se někteří zástupci tohoto rodu dokonce pěstují jako skalničky?

Len narbonský

Linum narbonense

Klasickou barvu letního nebe najdete u tohoto nenáročného a vděčného druhu. Nevadí, že květy vydrží jen jediný den, za sezonu se jich vytvoří desítky. Hodí se pro propustné vápenité půdy, které odpovídají západnímu Středomoří, tedy lokalitě, z níž len narbonský pochází. Listy má jemné, čárkovité, ale pod četnými květy si jich ani nevšimnete. Tento druh kvete od konce jara až do konce léta. Na trhu seženete i kompaktní odrůdu ´Heavenly Blue´, která dorůstá jen do patnácti centimetrů a vyznačuje se sytějším a tmavším odstínem.

Tipy pro pěstování: Nižší, asi čtvrt metru vysoká rostlina výborně pasuje do stepních partií či střešních zahrad na plném slunci. Množí se výsevem na jaře, šlechtěné odrůdy pouze ze řízků.

 

Foto: Shutterstock

Len velkokvětý (len červený)

Linum grandiflorum

Tento nádherný druh pochází z mediteránní oblasti, konkrétně z Alžíru. Roste v bohatých trsech, miskovité květy výrazné červené barvy měří až tři centimetry v průměru, vždy se zakládají na koncích výhonů. Jde o letničku, u které přichází v úvahu přímý výsev v dubnu; počítejte, že vzejde do dvou týdnů. Lze ji i předpěstovat. Má univerzální využití, hodí se jak na záhony, tak do větších nádob na terasy, a osvědčí se vám i jako součást letních kytic. Kvete řadu týdnů, konkrétně od června až do září.

Tipy pro pěstování: Potřebuje propustnou půdu s příměsí písku, na příliš vyhnojené by málo kvetla. Snese i přímé slunce. Za mírných zim mohou silnější rostliny s lehkým krytem přezimovat, rozhodně to stojí za vyzkoušení.

 

Foto: Shutterstock

Len žlutý

Linum flavum

Tuto trvalku najdete na slunných místech i v naší domovině. Vyniká nezvyklou a výraznou barvou a fakt, že jde o len, poznáte buď podle kulovitých tobolek se semeny, nebo podle květů s hedvábným leskem a jemným podélným rýhováním. Květní lodyhy výrazně převyšují trs, ve spodní části dřevnatí. Čeho si ještě u tohoto druhu všimnout? Různolistosti neboli heterofylie. Listy mají totiž dvojí tvar – u země najdete obvejčité, na stonku nesoucím květy zase kopinaté.

Tipy pro pěstování: Pěstuje se i jako nenáročná skalnička, tradičně se využívá pro výsluní a na suchá místa, počínaje kamennými zídkami a konče betonovými koryty. Na záhonech preferuje vyvýšená místa, kde se nedrží srážková voda.

 

Foto: Shutterstock

Len polodřevitý

Linum suffruticosum

Nízkou skalnička původem ze Španělska zdobí neobvyklé bílé květy s narůžovělým okrajem, pod kterými se dřevnatý keřík téměř ztrácí. Pochází z krasových oblastí, proto vyžaduje, abyste místo dobře vydrenážovali, zejména v zimě totiž kořeny nesmí stát ve vlhku. Len Polodřevitý pěstují spíše skalničkáři-specialisté. Bíle kvete ale i zakrslá forma běžně pěstovaného lnu vytrvalého (ten je původně modrý) Nanum Album ´Diamant´, který se v zahradnictvích běžně nabízí. Zatahuje a na jaře obráží od kořene.

Tipy pro pěstování: Pro oba druhy připravte slunné teplé stanoviště. Dobré odvodnění zajistí nejen substrát s podílem písku nebo drobné drti, ale i dobře postavené základní kameny, mezi nimiž se nehromadí voda ve spárách.

 

Foto: Shutterstock

 


Text: Dagmar Cvrčková; foto: Shutterstock

Další články