Když duše stůně
Obavy a strach jsou běžnou součástí života, strachujeme se o své blízké, jejich zdraví, o to, zda zvládneme školu, nástup do zaměstnání, zda uspějeme v partnerství, nastartujeme kariéru, pak ji obhájíme… Zkoušky nás provázejí celý život, ale každý je snáší jinak. Křehké a úzkostné povahy zvládají všechny výkyvy z normálu daleko hůř.
Nebát se říct o pomoc
To je zásadní a prvořadé pravidlo, které bychom měli nejen u sebe, ale ve svém okolí vždy dodržovat. Duševní nepohodu, která se může snadno změnit v úzkostné stavy, depresi, není dobré podceňovat a snažit se utajit. Spousta lidé stále bojuje s předsudky, s pocitem, že bude označkovaná jako duševně nemocná. Přitom jediné řešení je začít se léčit. Včas, než se do bludného kruhu úzkostí a depresí zamotáme natolik, že budeme jen obtížně hledat cestu ven. Buď docházet na psychologii na terapeutická sezení nebo v případě závažnějších obtíží navštívit psychiatra a začít užívat léky, které symptomy ztlumí.
A kdy a kde tedy hledat pomoc?
Určitě v situaci, kdy má člověk pocit, že už nezvládá běžné životní situace a komplikují mu život, stejně jako jeho okolí. Dělá mu obtíže udržet si svůj denní harmonogram, zvládat zaměstnání, péči o rodinu, koníčky. Když všechno dělá obtíže a jen s největším vypětím sil se snažíte zvládat povinnosti, které dřív nepředstavovaly nic náročného. Stejný problém je, máte, když po pocit zhoršeného psychického stavu – dlouhodobě špatnou náladu, na nic se netěšíte, nic nechcete plánovat, špatně spíte, nezajímáte se o druhé, nejen o své nejbližší, ale ani o kamarády, kolegy v zaměstnání, o činnosti, které vám normálně dělají radost. To jsou signály, že není něco dobře. Někdo je řeší nadměrnou konzumací alkoholu, někoho dokonce začnou pronásledovat myšlenky na to, že by snad bylo lepší, kdyby už nebyl… To už jsou extrémní výzvy vyhledat odborníka.
S čím pomůže psycholog?
Klinický psycholog je zdravotnický pracovník (nelékař), který má v péči lidi s psychickými potížemi a poruchami. Snaží se u svých klientů diagnostikovat nejrůznější stupně rozumových schopností, myšlení, logického úsudku, úroveň kognitivních funkcí, zvládání emocí, osobnostní charakteristiky. Je potřeba, aby psycholog zhodnotil, zda už se u klienta nemůže jednat o poruchu osobnosti. Má k tomu řadu nástrojů – nejrůznější standardizované psychologické testy. Podle jejich výsledků a individuálních konzultací s klientem zvolí cestu, kterou nabízí. Někdy stačí jednorázová konzultace, která pomůže najít vhled do celkové situace klienta a najít mu klid a řešení, jak z ní ven. Jindy pomůže řada sezení, buď individuálních nebo ve skupinách. Případně lze kombinovat psychiatrické intervence (léky) a psychoterapeutická sezení.
Nejste v tom sami
Naprostá většina psychologických ambulancí praská ve švech. Výrazně přibylo pacientů, kteří jsou přecitlivělí na současnou situaci a prohlubují se u nich počínající či trvalé negativní emoce. Nejistoty, které lidé řeší zvýšenou konzumací alkoholu a cigaret, jejich stav ještě zhoršují. Deprese, úzkostné a psychotické poruchy je třeba řešit úplně jiným způsobem. Ideálně trpělivou terapií a naslouchání rad psychologa.
