
Jste pro mě radostí i inspirací
Milá Rozmarýno, ani letos Ježíšek nezapomněl a pod stromečkem jsem už po několikáté našla tvoje předplatné na další rok. Už si nedokážu představit, že bych časopis každý měsíc ve schránce nenašla. Váš časopis je pro mě radostí a inspirací, je to svým způsobem forma terapie, kterou bych doporučovala každému. Tolik krásných nápadů a článků, které jsou pohlazením po duši v dnešní uspěchané době. Baví mě drátování z černého drátu, dekorování kraslic a velmi ráda také tvořím z toho, co najdeme na procházkách v přírodě, poslední dobou ráda používám předměty, které rádoby už dosloužily. A tak vznikly adventní svíčky ze starých palubek (vyráběla jsem společně s kamarádkou Jarkou a našimi muži). Přeji ti i v roce 2019 plno spokojených čtenářek a čtenářů a nekonečně nápadů.
Andrea Havlíčková

Připomínka léta
Milá Rozmarýno, ještě jsem nestihla přečíst celé číslo 8/2018 a už jsem si vyzdobila byt. Zaujala mě květinová dekorace ze slaměnek. Využila jsem již usušených květů růže, hortenzie a levandule. Vytvořila věnec s názvem Suché léto. Přeji celé redakci dost nápadů do VAŠEHO-NAŠEHO časopisu.
Dana Juránková

Ráda zkouším různé techniky
Dobrý den, váš časopis jsem kupovala nejdřív ve stánku, a teď už mám předplatné. Pročtu ho a starší čísla dávám mamince, která také ráda tvoří. Ráda zkouším různé techniky, jako je drátování, keramika, korálky, háčkování, pletení… Teď, když mám vnoučata, jsem se vrátila opět k šití. Kromě šití oblečení pro vnučku chodím do kurzu šití, kde vytváříme úžasné kabelky a další věci. Pár výtvorů vám posílám.
Radka Skřivánková

Tvoření s vnoučaty
Dobrý den, všichni v Rozmarýně, včera jsme se vrátili s našimi vnoučaty z dovolené, kde jsme letos tvořili z přírodnin. Velkou inspirací je mi stále váš milý časopis, proto se s vámi chci podělit o zážitky z našeho tvoření a posílám foto, jak lze ze šišek, kamínků apod. udělat hezké věci. Přeji spoustu nápadů do dalších dílů Rozmarýny
Zdeňka Svobodová

Obdivovaný patchwork
Milá Rozmarýno, váš časopis jsem objevila před rokem v naší knihovně. Několik čísel jsem si vypůjčila a velice mě zaujal jeho obsah, proto jsem si časopis předplatila. Mám dvě dcery, a tak, aby nechodily ve stejném oblečení jako jiné děti, jsem na ně vždy šila, přešívala, pletla a háčkovala. Samozřejmě jsem šila i na sebe. Po odchodu do důchodu jsem začala, na popud své starší dcery, šít patchwork. Tuto techniku jsem totiž vždy obdivovala, při zaměstnání jsem neměla moc času do jejích tajů proniknout.
Ludmila Kučerová