Chalupy měly štěstí
O tom, že je na Kokořínsku volná chalupa, se Kateřina dozvěděla počátkem devadesátých let od známých. Stavení o rozměrech 10 x 19 metrů bylo obyvatelné, ale nepěkně členěné, všude samá zeď. Dalším problémem byl sanytr, který čpěl po síře z podlah i stěn, na nichž dělal nepěkné výkvěty. Bývalým majitelům to zřejmě nevadilo. Ti noví se však rozhodli dát své budoucí bydlení do pořádku a obrátili se na architekta Karla Doubnera, který nás při této návštěvě provázel. „Původně byl v přízemí zděné budovy chlév a v patře seník. Hospodáři bydleli v roubence obrácené štítem k východu. Ta ovšem někdy ve dvacátých letech minulého století shořela. Majitelé pak ostávali v bývalém chlévě a krávy přesunuli do nepoškozeného sklepa pod troskami roubenky,“ vzpomíná pan architekt, který se před lety s okolnostmi kolem této zajímavé zakázky dobře seznámil. V projektu, který zpracoval, se na přání majitelů opět objevila i roubená stavba, po níž zůstal v omítce východního štítu obrys.
Ke koníčkům pána domu patří péče o malý vinohrad. Jeho plody se zpracovávají a ukládají v pískovcovém sklípku pod novou roubenkou
Roubenka v nové roli
Zároveň s očistou zdiva v patrové chalupě rostla podle dochovaných obrázků nad pískovcovým sklípkem nová dřevěnka. Se stavbou si výborně poradil tesař Jaroslav Kulhavý. „Použil smrkové trámy tloušťky pětadvacet centimetrů. Jako výplň spár je tady nemrznoucí lepidlo na venkovní obklady Kerabond,“ upřesňuje architekt.
I když se rychle rodila replika původní roubené části domu, Kateřina s Christopherem se rozhodli pro bydlení ve zděném traktu. Mají rádi prostor. Pro přístavek tedy hledali nové uplatnění. Nakonec tu vznikla velká knihovna s krbem a pohodlným posezením. „Ponechali jsme ji otevřenou až do podstřeší,“ vstupujeme s naším průvodcem do úžasného prostoru, v němž je odhalena celá vazba krokví s hambalkami.
V roubené přístavbě vznikla úžasná knihovna s prostorem otevřeným do krovu
Ve výšce stropních trámů nad parterem je po obvodu ochoz. „Původně na něm měly být ze všech stran police s knihami, ale majitelé si přáli obklady celé knihovny i ochoz také ze dřeva, které hodně pracuje. Mezi jeho zimním zvlhčením a nabobtnáním a letním vyschnutím na jižní straně jsou až patnácticentimetrové rozdíly. Při tom už by se zabudované police na knihy hroutily. Umístili jsme je tedy jen na východní a částečně na severní stranu,“ ukazuje pan Doubner.
V roubence, jejíž stěny nejsou vlivem sesychání dřeva zcela vzduchotěsné, bylo nutné dobře vyřešit topení. Knihovně vévodí výkonný krb a do podlahy bylo instalováno teplovodní topení. Pod topnými hady je tvarovaný hliníkový plech působící jako zrcadlo, takže bylo možné položit dřevěnou podlahu. Ale bytelné fošny prý nepropouštějí tolik tepla, jak se počítalo. Ohřátá voda do podlahy i do radiátorů v celém domě proudí z plynového kotle. Médiem je voda, topí se zkapalněným plynem, který je v zapuštěném podzemním zásobníku v zahradě. Četba a studium, hra na piano, posezení na pohodlném gauči a fotelech u krbu: to jsou činnosti a nečinnosti, pro které je roubenka určena. Slovo nečinnost ovšem dnešní majitelé umějí zatím jen vyslovit…
Kombinace levandule s bílými růžemi je okouzlující
Volně se tu dýchá
Pocit volnosti člověka neopustí ani v sousedním zděném domě. Má dva vstupy, z jihu a ze severu. První míří k bytu situovanému při západní štítové stěně. Bydlíval tu správce, který pečoval o dům, když Kateřina s Christopherem pobývali v zahraničí. Ale dnes už se o areál starají většinou sami. Z předsíně je vstup také do Kateřininy pracovny s okny na sever. Lze odtud vystoupat nahoru k pokojům pro hosty a k ložnici majitelů. V přízemí je také kuchyně, z níž je další samostatný výstup do zahrady. Pro Kateřinu, která práci kolem květin a keřů miluje, je to optimální řešení.
Postel z amerického ořechu je krásná a jistě i pohodlná
V kuchyni připomínají bývalou stáj už jen klenby do traverz. Jsou opatřeny zlatavou omítkou a spolu s bílými stěnami a světlým nábytkem vytvářejí příjemnou pozitivní atmosféru. Nádobí a část potřeb na vaření má hospodyně v otevřených policích, další jsou rozloženy na velikém stole i pod ním. V centru místnosti stojí při stěně bílý kachlový sporák, dílo pana Hejrala z Rovenska pod Troskami. Kachle s tvarem kapličky jsou z Horní Břízy. Ve výklenku za plotnou vytvořil kamnář ještě odkládací pult, v jehož útrobách je dřevo na otop. Součástí kuchyně je jídelní kout se stolem a židlemi z dílny Pavla Linka z Rokytnice nad Jizerou. Nábytek vyráběl podle návrhu architekta Karla Doubnera.
Doslova úžasná je ložnice majitelů. I tady je přiznaný krov. Ani tento prostor není jednoduché vytopit, proto je v místnosti kromě radiátorů, které na sebe v bílých stěnách příliš neupozorňují, ještě velký kamenný krb. Je nejen účelný, ale i krásný, vpředu zdobený kachli se znakem kačenky držící kladivo.
Obdivovali jsme veliké lůžko s půlkruhovým dřevěným čelem z ozdobně složených segmentů do tvaru slunce. Je z amerického ořechu a navrhl je opět architekt Doubner.
V ložnici v patře se na stropě rýsuje sestava krovu
Druhá chalupa
Tam, kde je dnes půvabná zahrada, bylo zpočátku jen několik dvorků plných kůlniček, smetí a plevele. Po pěti letech od chvíle, kdy se Kateřina s Christopherem nastěhovali do obnoveného domu, přikoupili ještě sousední pozemek. Ne že by měli na tom okolo bývalého chléva málo práce, ale zželelo se jim staré roubené chalupy, která stála v sousedství. Byla několik let zcela opuštěná. „Nemohli jsme se dívat na to, jak se postupně rozpadá. Ale pořád byla krásná,“ přidala se k nám paní Kateřina. „Protože to je chalupa památkově chráněná, rozhodli jsme se rekonstruovat ji pod dohledem památkářů. Projekt zpracoval opět pan Doubner,“ vyslala úsměv k našemu průvodci.
Výkonný krb a podlahové topení prostor dobře vyhřejí
Osvětlit a propojit prostor
Rekonstrukce částečně změnila jak charakter, tak vzhled domu. Chlévy navazující na roubenou část stavby i půda, kde se skladovalo seno, se upravily k obytným účelům. Změna přinesla nutnost tyto prostory osvětlit a větrat. Právě kolem podkroví, které mělo podle památkářů zůstat bez přirozeného osvětlení, se prý hodně diskutovalo. Majitelka to tvrdošíjně odmítala, a tak architekta Doubnera napadlo, že by se ve střeše daly proříznout dlouhé úzké vikýře. Díky nim vznikl v podkroví krásný prostor, v němž je pracovna, koupelna, několik ložnic a v hřebeni dokonce sál s kulečníkem. Dodatečně byly také proříznuty tři okenní otvory, dva v severní a jeden v jižní fasádě, a druhé vchodové dveře, jimiž se zpřístupnila zahrada na jižní straně. „S památkáři jsem se střetla také kvůli toaletám,“ vzpomíná Kateřina na dobu před dvaceti lety. „Kadibudku jsem rezolutně zavrhla. Nakonec jsou v chalupě dvě koupelny a tři splachovací záchody,“ vypočítává s mírným zadostiučiněním.
Pohled na zděnou část, tedy bývalé chlévy, a roubenou stavbu je od jihu vskutku impozantní
Zahrada pro radost
Chalupy obklopuje zahrada, která vznikla spojením původního pozemku a tří dílců, které majitelé vykoupili od místních. Ještě než vysázeli první keře a květiny, vymyslel Christopher podzemní závlahový systém, který je napájen ze čtyř studní na pozemku. Je v nich užitková voda, proto než vstoupí do systému, projde ještě čističkou. Zavlažuje trávníky, vinohrad, který pán domu vybudoval na kaskádách na dolním okraji jižního svahu, i jeho milovaná rajčata a ostružiny. A samozřejmě také květiny, keře, stromy a záhony zeleniny, o které pečuje Kateřina. „Nesmírně si to tady užíváme,“ říká s úsměvem. „Mám v zahradě spoustu rostlin, jména všech ani neznám. Pro mě je důležité hlavně estetické hledisko, to, jak jednotlivá zákoutí i zahrada jako celek na člověka působí.“
Odpočinek je v plánu
Ne že by tady nebyla místa pro odpočinek. Jedno je v mírně zapuštěném prostoru v trávníku pod bílým domem. Je obkrouženo kamennou zídkou a nad ním se na pergole z tenkých kuláčů rozrůstá réva vinná. Další příjemné spočinutí nabízejí dvě proutěná křesílka se stolkem vyrobeným ze starého šicího stroje pod dvěma urostlými břízami. Na obou odpočinkových místech majitelé sedávají, jen když přijedou hosté. Ale plánují, že si v příštích letech udělají přece jen víc času.
