Hliněné Vyškovsko

 

■ zpět

 

Severovýchodně od Brna se prostírá oblast takzvané Vyškovské brány, jejíž osou je říčka Haná. Najdeme tu svébytnou architekturu domu se žudry.

 

Jen málokdo tuší, že v blízkosti dálnice z Brna na Olomouc mezi nenápadnými bezlesými vršky v trojúhelníku mezi městy Vyškov, Rousínov a Bučovice se nachází jeden z nejzajímavějších regionů lidové architektury u nás. V oblasti tzv. vyškovského německého jazykového ostrova tu leží vesnice Čechyně, Hlubočany, Komořany, Kučerov, Lysovice, Rostěnice, Terešov a Zvonovice.
Vetšinou mají velmi prostorné obdélníkové nebo ulicovité návsi lemované dlouhými souvislými na sebe navazujícími usedlostmi. Vnější stranu vesnic od humen pak uzavírají hradby stodol. Díky své minulé jazykové a národnostní uzavřenosti se tu uchovala velmi svébytná architektura, jakou v tomto rozsahu ani podobě nenajdeme skoro nikde jinde na našem území. V širším kontextu patří oblast do regionu Hané.



Tradiční dispozice usedlostí

Přestože mnohé z půvabných historických staveb již zanikly, zachovalo se tu několik velkých usedlostí. Tvoří je téměř uzavřené dvory, které na sebe těsně navazují, a domy podélně orientované do návsi.
Skladba vnitřní dispozice je zvláštní: jako by se v místě vstupní síně lámaly do pravého úhlu. Na síň umožňující průchod do dvora navazuje směrem do návsi obytná místnost (světnice, jizba) a za ní někdy ještě další obytná místnost. Vedle světnice je ještě průjezd do dvora (říká se mu kryté návratí) a za ním, naproti obytné části domu, někdy ještě výměnek. Černá kuchyně se musí směstnat do kouta mezi síň a jizbu tak, aby moc nepřekážela. Na síň pak směrem do dvora navazuje komora a za ní pak již další hospodářské stavby.



Co je to žudr

Co je však pro usedlosti na Vyškovsku nejtypičtější, jsou krátké kolmé výstupky před vstupem do síně – říká se jim „žudr“. Podobné známe i z okolí Olomouce a vzácněji i odjinud z Moravy, avšak zde jsou žudry bezpochyby nejlépe zachované a je jich také nejvíc pohromadě. Zdejší žudry jsou na rozdíl od těch z Olomoucka jen přízemní. Vstup tvoří půlkruhový „hřibovitý“ oblouk, uvnitř pak vznikla drobná podsíňka umožňující posezení na lavičce. Vnitřní (a někdy i vnější) stěny žudru mohly být zdobeny charakteristickými vrypy vytvořenými prsty do ještě mokré hliněně omítky. Žudr z Vyškovska míval většinou strmý lichoběžníkový štít polovalbové střechy, do podstřeší se vešla ještě komora zasahující i nad vstupní síň.




Nejhezčí stavby

Jako stavební materiál se často uplatňovala hlína – ať již v podobě nepálených cihel, nebo zpracovaná jinými technikami. Vnější podoba usedlostí byla jen prostinká. Dlouhá, na sebe navazující průčelí návesních front byla pravidelně rytmizována přístavky žudru a půlkruhovými portály průjezdu. Zevně byly usedlosti zdobeny jen minimálně. Na průčelí se uplatňovala bílá vápenná líčka, někdy doplněná šmolkou či růžovou barvou. Původní doškové střechy byly již v průběhu prvé poloviny 20. století nahrazovány pálenými taškami. Již od té doby se některé usedlosti modernizovaly, s čímž bohužel často souviselo bourání žudru. Tento trend zesílil po druhé světové válce. Přesto se řada usedlostí dodnes dochovala v poměrně autentické a velmi malebné podobě. Nejvíc jich najdeme v Lysovicích a Rostěnicích.
V Lysovicích je nejznámější a nejčastěji fotografovanou stavbou dům čp. 33 s rákosovou doškovou střechou a obnovenými hliněnými omítkami. Zajímavé jsou ale i domy na protější straně návsi. Určitě nejmalebnější vesnicí jsou pak Rostěnice, kde stojí souvislá řada několika usedlostí s dosud neponičenými žudry. Další tradiční stavby nalezneme v Kučerově a Zvonovicích. Lysovice a Zvonovice jsou od roku 1995 vesnickými památkovými zónami, Rostěnice pak byly mezi chráněně vsi zařazeny roku 2005.

Text a foto: Ing. arch. Jan Pešta

 

 

■ zpět

■ nahoru


V aktuálním vydání časopisu Rozmarýna naleznete

Sváteční přípravy
Chalupa s novou tváří
Dřevo u kamen
Adventní věnec či svícen? Upečte si perníkový!
Ozdoby z textilu
Vánoční koule zdobené stuhami
Krajkové vánoční ozdoby
Vánoční ozdoby ve vintage stylu
Ozdoby z papírové role
Lehoučké ozdoby ze samotvrdnoucí hmoty
Slavnostní svícen
Adventní svícen
Měkoučký plyšový věnec
Adventní kalendář
Enkaustiku jsem si okamžitě zamilovala
Pochutnejte si na kachně
To je zlaté posvícení...
Nenechte se trápit artrózou
Pupalka dvouletá
Domácí olejový balzám na vlasy
Bramboríky milují chlad
Jak vybrat ten správný vánoční stromek
Přezimování hrnkových rostlin
Jakou hračku vybrat psovi?
Kleštěnice

Předplatitelská akce

Časopis Rozmarýnka přechází od podzimního vydání 2017 na měsíční periodicitu. Ročně vyjde 10 vydání, z toho budou dvě dvojčísla, zimní a letní. Časopis Rozmarýnka přechází od podzimního vydání 2017 na měsíční periodicitu. Ročně vyjde 10 vydání, z toho budou dvě dvojčísla, zimní a letní.

Irena Švecová Aila s Bernim